Bezpečnostní informační služba (BIS) a ministerstvo vnitra varují před organizací Zemská domobrana. Prý chtějí založit i regulérní armádu. Kontrarozvědka upozorňuje, že „bojůvky“ se snaží navázat spolupráci s regionálními státními organizacemi, policií nebo strážníky. „Přičemž účelově upozaďovaly své reálné ideologické zázemí. Některé domobranecké skupiny začaly propagovat koncept branných dnů či branné výchovy. S ohledem na to, že některé domobranecké skupiny jsou z podstaty xenofobní, rasistické a naprosto odmítají zahraničněpolitické směřování státu, lze případnou realizaci takových branných projektů hodnotit jako významné bezpečnostní riziko,“ varuje ministerstvo vnitra v nejčerstvější zprávě o extremismu v Česku.

„V domobraně dnes „slouží“ okolo dvou tisíc lidí. Cvičí v lesích s pistolemi, noži, házet hvězdicemi nebo třeba, co dělat v případě hromadného neštěstí. MF DNES s některými hovořila a zároveň má přístup do jejich šifrovaných fór na internetu, kde plánují své kempy, výcvikové tábory, patroly v městech,“ tvrdí článek Idnes.cz.

Velmi aktivní je Zemská domobrana v oblasti Polabí. „Na Kolínsku, kde žije zhruba 100 tisíc obyvatel, je registrováno 26 osob ve dvou skupinách pojmenovaných Obrana Národa a České Labe. První působí v Kostelci nad Černými lesy, druhá je přímo v Kolíně. Formují se také skupinky v Pečkách a Českém Brodě, zatím ale nemají víc než pět členů. Kolínská parta, která se několikrát sešla za zavřenými dveřmi v oblíbené pivnici U Vodvárků, si do vedení zvolila dvě ženy − velitelkou je Helena Ociepková a její zástupkyní Viola Raková. “Očekávám příchod všech bez výjimky,” napsala ostře v jedné z pozvánek na červencovou schůzi Ociepková. A rovnou varovala, že buňka je připravena zbavit se pasivních kolegů. Prý jen škodí,“ psaly v roce 2016 Hospodářské noviny.

Myšlenku domobrany původně rozvíjela radikální malá neparlamentní strana Národní demokracie, v jejímž čele stojí publicista Adam B. Bartoš, známý sepisováním seznamů skutečných i domnělých Židů v české politice, spikleneckých teorií i tím, že loni vystoupil na demonstraci s oprátkou v ruce a pohrozil, že pokud vláda neizoluje Česko od uprchlíků, „začne konat.“ Bartoš s kolegou Ladislavem Zemánkem nedávno dostali podmínku za to, že u hrobu Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899 (podle antisemitské legendy Židem Hilsnerem z rituálních důvodů, o čemž ale v obžalobě ani rozsudku nebylo ani slovo, důkazy proti Hilsnerovi byly jen nepřímé) vyvěsili ceduli, vyzývající – nápadně podobně mrazivému sloganu nacistů – k „vyřešení židovské otázky.“

Právě i díky tomuto spojení jde jednoznačně domobraneckou organizaci nazvat za extremistickou. „Kolínská skupina, která si říká České Labe, je podle zjištění HN a Aktuálně.cz, jejichž reportéři se pod pseudonymy stali členy několika sdružení, jednou z nejaktivnějších v zemi. Její členové se pravidelně scházejí, cvičí v terénu, pořídili si i uniformy. Zápal až fanatismus Ociepkové, která na svém facebookovém profilu pod jménem Ashur Nanok téměř denně sdílí a někdy i hrubým způsobem komentuje příspěvky poukazující na údajně násilnou povahu islámu a imigrantů, v tom jistě sehrál svou roli,“ psal web Aktuálně.cz.

Zajímavostí tedy je, že Helena Ociepková v nadcházejících komunálních volbách nekandiduje ani za Národní demokracii, ani například za SPD Tomia Okamury, ale hlásí se Demokratické straně zelených. V Kolíně si pak strana včele s Ociepkovou vymyslela název „ZVÍŘE NENÍ VĚC-sdruž. DSZ a NK“.

Podobně jsou na tom v Pardubicích, kde kandidují pod názvem „ZA PRÁVA ZVÍŘAT A ZDR. PŘÍRODU“. Lídryní kandidátky zde je Simona Freiová, která se také na sociální síti Facebook netají pravicově-extremistický názory. Zda se jedná tedy o lokální aktivitu nebo nový trend pravicových extremistů jak prorazit více mezi veřejnost ukáže teprve čas.Snímek obrazovky 591 Snímek obrazovky 592 Snímek obrazovky 593 Snímek obrazovky 594

Jak nám můžete pomoci se dozvíte zde


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.