Masarykova univerzita a think-tank Evropské hodnoty k výsledkům analýzy českých prokremelsky orientovaných propagandistických webů.
13. června byly tiskové konferenci byly zveřejněny výsledky analýzy Katedry politologie FSS MU dělané za podpory think-tanku Evropské hodnoty. Jde o výzkum čtyř webů, které odborníci označují za hlavní šiřitele prokremelské propagandy v Česku, konkrétně o webové portály Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Data ukazují, že moderní propaganda pracuje sofistikovaněji, než se obecně soudí, a manipulativní techniky využívají ve velké míře i zpravodajské servery, o kterých se v tomto ohledu příliš nemluví.
Nová propaganda je nebezpečnější. Využívá nekalé novinářské praktiky
Výrazný posun ve vnímání toho, jak funguje politická propaganda, ukazují výsledky analýzy prokremelsky orientovaných zpravodajských webů působících v Česku. Za podpory think-tanku Evropské hodnoty ji udělali politologové Masarykovy univerzity, kteří zmapovali články čtyř konkrétních portálů. Z analýzy plyne, že weby dávno nespoléhají na prvoplánovou propagandu, ale pracují sofistikovaněji, přičemž jejich metody zásadně odporují žurnalistickým pravidlům. Z toho důvodu je lze hodnotit jako daleko nebezpečnější.
Specialisté Masarykovy univerzity podrobili zkoumání 2660 článků vydaných v průběhu března letošního roku, a to ze serverů Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Jde o portály, které podle odborníků šíří prokremelskou propagandu. Kritériem výběru byla rámcová čtenost článků, a proto nebyl zařazen známý server Aeronet.
Celou analýzu naleznete zde.
„Obecně lze říci, že je jedno, zda se jedná o zpravodajství či komentáře, pomyslná hranice na těchto webech přestává existovat. Autoři používají emotivní figury nebo manipulativní techniky a například každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci,“ sdělila Petra Vejvodová, specialistka na propagandu z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Z čísel lze vyčíst, že se v jednotlivých textech objevovalo téměř ve 40 procentech svalování viny, v asi 34 procentech zveličování a fámy, v téměř 18 procentech neopodstatněné nálepkování a skoro osm procent zpravodajských článků obsahovalo názor autora, což by se nemělo stávat.
Všechno to dokládá špatnou novinářskou práci. Jednotlivé weby se téměř vůbec neuchylují k primitivní propagaci ve prospěch Kremlu nebo jeho představitelů. Nevyskytují se ani podvrhy fotek nebo videí, které si lidé s propagandou spojují nejčastěji. Zmíněné praktiky ale vytvářejí atmosféru nefunkčnosti stávajícího politického systému. Proruská náklonnost se projevuje hlavně ve stylu referování o tématech, takže například válečný konflikt na Ukrajině nebo v Sýrii jednotlivé weby relativizují.
Jako překvapivé výzkumníci hodnotí informace, které jim analýza ukázala v souvislosti s Parlamentními listy. Zatímco průměrně zkoumané portály odkazují na zdroje v 75 procentech případů, u tohoto média je to jen 40 procent. „Parlamentní listy jsou vnímány jako přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace. Podle našich dat jsou ale co do obsahu stejné jako například AC24 a s manipulativními technikami se u nich setkáváme dokonce častěji než třeba u Sputniku. Což je o to vážnější, že čeští politici je vnímají jako standardní prostor pro svoji prezentaci,“ doplnil politolog Miloš Gregor, druhý vedoucí výzkumu.
Nezávislá analýza vznikla na popud think-tanku Evropské hodnoty, který dlouhodobě sleduje aktivity proruské propagandy v Česku „Závěr tohoto výzkumu je jednoznačný. Na datech lze prokázat, že Parlamentní listy nedodržují základní postupy žurnalistiky a ve velkém využívají manipulačních metod, proto je nelze považovat za médium,“ podotknul Jakub Janda, zástupce ředitele Evropských hodnot a šéf programu Kremlin Watch.
Téma, které bylo předmětem výzkumu specialistů Masarykovy univerzity, začínají také čím dál více sledovat české bezpečnostní složky. Ministerstvo vnitra před několika dny oznámilo vytvoření Centra terorismu a hybridních hrozeb, v jehož rámci bude působit také tým věnující se působení cizích mocností na českém území, které tak může data rovněž využít. V plánu brněnské výzkumné skupiny, jejíž aktuální analýza je k dispozici online na webu Academia.edu, je navíc tvorba dalších zprách, tentokrát věnovaných sociálním sítím.
Publikováno na webu Evropské hodnoty.