Na Facebooku se čas od času objeví status, který tvrdí, že rok dříve měl 13 měsíců a někdo nám „ukradl“ 13. měsíc. „Všechny domorodé národy světa se řídily 13měsíčním kalendářem. “Bílý muž” pak odečetl jeden měsíc, aby přerušil spojení mezi lidmi a Sluncem, Měsícem a hvězdami, které jsou samy o sobě obřími hodinami. Byl navrhnut 12měsíční kalendář a jelikož by neseděl počet souhvězdí, vyloučili Ophiucha. Skutečný začátek našeho roku je 1. dubna. Nechtějí, abychom věděli, kdo jsme nebo odkud jsme přišli, chtějí, abychom byli zmatení,“ píše například účet pod přezdívkou Zuzi Czech. Příspěvek má stovky sdílení.
Ve skutečnosti se jedná o nesmysl. Návrh, aby rok měl 13 měsíců pochází z roku 1919, kdy byl neúspěšně projednán americkým kongresem. O tom, že by se tím řídili staré civilizace je nedohledatelné.
A proč máme 12 měsíců? „Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Gregoriánský kalendář je v současnosti celosvětově používaný systém pro počítání času. Řadí se mezi solární kalendáře. Byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII., jednotlivé katolické země jej zaváděly postupně v následujících letech. V některých zemích byl přijat až ve 20. století.
Týden gregoriánského kalendáře má sedm dní, původně počítaných v pořadí neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota. V občanském kalendáři se však v řadě zemí světa vžilo počítání dnů v týdnu od pondělí jakožto od prvního pracovního dne. Týdny se počítají průběžné stále dál. Důsledkem toho je, že měsíce a roky nemají stále stejný počet týdnů. Odpradávna vnímali lidé pravidelné střídání jednak světla a tmy, jednak teplejších a chladnějších období,“ píše Ing. Jiří Valenta.