Na sociálních sítích se šíří příspěvek novinářky Angeliky Bazalové, který tvrdí, že německý soud přikázal síti X vydat data o maďarských volbách „Sorosově neziskovce“ a že evropské nařízení o digitálních službách (DSA) tak dává neziskovým organizacím „bič“ na politické protivníky. Bazalová se přitom odvolává na článek serveru Politico. Její interpretace však významně překrucuje obsah samotné zprávy.
Článek Politico ve skutečnosti informuje o tom, že soud v Berlíně rozhodl ve prospěch organizace Democracy Reporting International, která se domáhala přístupu k datům ze sítě X pro výzkum dezinformací a vlivu na volby. Soud vycházel z evropského nařízení DSA, které ukládá velkým platformám povinnost zpřístupnit určitá data kvalifikovaným výzkumníkům, aby bylo možné zkoumat systémová rizika, například manipulace voleb, šíření dezinformací či nenávistného obsahu. Politico přitom uvádí, že X už dříve za porušení této povinnosti dostala pokutu od Evropské komise.
Podstatné je, co článek neříká. Neobsahuje žádné tvrzení o „Sorosově neziskovce“, o zásahu cizích vlád do maďarských voleb ani o politicky motivovaném zásahu proti Viktoru Orbánovi. Text pouze popisuje právní spor o přístup k datům podle DSA a uvádí, že rozhodnutí může být precedentem pro další výzkumné žádosti. Politico také výslovně uvádí, že jde o přístup k datům pro výzkum systémových rizik na platformě, nikoli o zásah do samotného volebního procesu.
Bazalová má pravdu v tom, že organizace Democracy Reporting International je financována z grantů, které mohou pocházet mimo jiné z evropských fondů, vládních programů či nadací. To je ale běžný model financování výzkumných a lidskoprávních organizací v Evropě a článek Politico jej nijak neproblematizuje ani nespojuje s rozhodnutím soudu. Označení „Sorosova neziskovka“ je v tomto kontextu hodnotící nálepka, která má vyvolat politickou nedůvěru, nikoli vysvětlit podstatu sporu.
Zavádějící je také tvrzení, že DSA dává neziskovým organizacím „bič“ na platformy nebo nástroj k ovlivňování voleb. Nařízení ve skutečnosti ukládá velkým platformám povinnost umožnit přístup k určitým datům pouze ověřeným a kvalifikovaným výzkumníkům, a to za účelem studia systémových rizik. Nejde o volný přístup pro jakoukoli organizaci ani o nástroj k zásahům do voleb, ale o mechanismus transparentnosti, který má umožnit nezávislé zkoumání fungování velkých digitálních platforem.
Příspěvek rovněž směšuje výzkum a monitoring volebního prostředí s „vměšováním do voleb“. To jsou přitom dvě odlišné věci. Výzkum šíření dezinformací nebo koordinovaných kampaní je běžnou součástí ochrany volební integrity v demokratických státech. V článku Politico není žádná zmínka o tom, že by organizace měla provádět politickou kampaň nebo přímo zasahovat do voleb.
Celkově tak příspěvek Angeliky Bazalové vychází z reálné zprávy o soudním rozhodnutí, ale doplňuje ji o ideologické rámování, které v původním článku vůbec není. Faktem je, že německý soud na základě DSA nařídil platformě X zpřístupnit data výzkumníkům. Tvrzení o „Sorosově neziskovce“, o zásahu do voleb či o „biči“ na politické oponenty jsou však interpretace, které z obsahu citovaného článku nevyplývají.