V krátkém facebookovém videu Martin Koller tvrdí, že ukrajinská letadla startují z Rumunska, ukrajinská velitelství sídlí v Polsku a vojáci členských států NATO působí na Ukrajině či v Rusku. Proto podle něj „NATO vede agresi proti Rusku“. Nejde však o nový výrok. Tentýž klip zveřejnilo NeČT24 nejpozději 15. listopadu 2025 na síti X. Nynější příspěvek je tedy recyklovaným videem, které dostalo nový dosah přesahující čtvrt milionu zhlédnutí.
Kollerův základní problém spočívá v zacházení s pojmem agrese. Definice přijatá Valným shromážděním OSN uvádí mezi typickými akty agrese především invazi ozbrojených sil jednoho státu na území jiného státu, vojenskou okupaci nebo bombardování. Právě Rusko v únoru 2022 vpadlo na území Ukrajiny a část země okupuje. Valné shromáždění OSN proto ve své rezoluci ES‑11/1 výslovně hovoří o agresi Ruské federace proti Ukrajině a požaduje stažení ruských vojsk. To není otázka sympatií k NATO, ale popis toho, kdo překročil hranice a zahájil invazi.
Vojenská pomoc napadenému státu sama o sobě z jejích poskytovatelů agresory nedělá. Mezinárodní výbor Červeného kříže vysvětluje, že stát se nestává stranou konfliktu pouze tím, že dodává jednomu z účastníků zbraně nebo vojenské vybavení. K tomu by musel sám použít ozbrojenou sílu proti druhému státu, například se účinně zapojit do bojových operací. Koller ale zaměňuje dodávky zbraní, výcvik, logistiku, přítomnost jednotlivců a přímé vedení války. Současně nerozlišuje mezi NATO jako organizací, ozbrojenými silami jeho členských států a občany těchto států, kteří mohou na Ukrajině působit jako dobrovolníci.
Konkrétní tvrzení o letadlech startujících z Rumunska navíc není ničím doloženo. Dohledatelná verze tohoto příběhu tvrdila, že F‑16 startují z rumunských letišť k misím nad Ukrajinou. Rumunské ministerstvo obrany ji už v červenci 2024 označilo za dezinformaci. Uvedlo, že tvrzení pocházelo z anonymních telegramových zdrojů spojených s ruskou propagandou a že rumunské F‑16 plnily výcvikové úkoly a mise ochrany vzdušného prostoru výhradně nad Rumunskem. Koller neuvádí typ letadla, základnu, datum ani jediný důkaz, který by oficiální vyvrácení zpochybnil.
Podobně neurčité je tvrzení o „ukrajinských velitelstvích“ v Polsku. V Bydhošti skutečně funguje společné centrum JATEC, kde ukrajinští a alianční pracovníci vyhodnocují zkušenosti z války a zabývají se výcvikem či interoperabilitou. Nejde však o velitelství řídící ukrajinské bojové operace. Velitelství aliančního programu NSATU, který koordinuje výcvik a vojenskou pomoc, sídlí v německém Wiesbadenu a podle NATO působí pouze na území členských zemí. Koller žádné jiné zařízení nejmenuje. Pouhá existence logistických, výcvikových nebo analytických pracovišť tedy nedokazuje, že by Polsko či NATO vedly z polského území válku proti Rusku.
Pravdivé je, že ukrajinské síly během války působily také na ruském území. Ani to však automaticky nemění Ukrajinu v agresora. Charta OSN přiznává napadenému státu právo na sebeobranu a ta není obecně omezena jen na vlastní území. Jednotlivé ukrajinské operace samozřejmě musejí splňovat pravidla nezbytnosti, přiměřenosti a ochrany civilistů; jejich zákonnost se posuzuje případ od případu. Ze samotného překročení hranice obráncem ale nelze vyvodit, že původní ruská invaze zmizela a role útočníka a napadeného se obrátily.
Dílčí pravdivé jádro má i Kollerova poznámka, že Rusko nezahájilo klasickou pozemní invazi do členského státu NATO. Z toho ovšem neplyne, že ruské ohrožení aliančního území je „lež“. Už v září 2025 proniklo několik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Ještě výmluvnější je načasování nynějšího příspěvku: právě 26. července 2026, tedy v den jeho zveřejnění, Rumunsko sestřelilo třetí ruský dron během tří dnů. Rumunské ministerstvo obrany evidovalo od začátku války 33 neoprávněných vstupů ruských dronů do svého vzdušného prostoru. Tyto incidenty samy o sobě nejsou důkazem připravované ruské invaze do NATO, ale zcela vyvracejí Kollerovo kategorické líčení nebezpečí ze strany Ruska jako smyšlenky.
Způsob prezentace odpovídá dlouhodobému fungování NeČT24: silný závěr, řečnické otázky a žádné ověřitelné zdroje. Ministerstvo vnitra popisuje NeČT24 a web 42TČen jako nástupce českého Sputniku, který převzal jeho roli a citlivá témata představuje jednostranně v souladu s cíli kremelské propagandy.
Verdikt: Nepravda založená na zavádějícím rámování. Koller využívá dvě dílčí skutečnosti – Rusko konvenčně nenapadlo členský stát NATO a Ukrajina vedla operace také na ruském území – k nepodloženému převrácení rolí agresora a napadeného. Tvrzení o bojových letech z Rumunska bylo oficiálně vyvráceno, údajná ukrajinská velitelství v Polsku nedokládá a vojenskou pomoc chybně vydává za agresi.
