Setkání Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem znovu otevřelo bolestivou otázku vztahu Spojených států k mezinárodnímu právu a jejich neochoty spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vladimir Putin je totiž stíhán za válečné zločiny, včetně únosů ukrajinských dětí z okupovaných území. Mezinárodní trestní soud na něj v roce 2023 vydal zatykač, přičemž zločiny, z nichž je obviněn, patří mezi nejzávažnější porušení Ženevských úmluv. Přesto se bývalý americký prezident a možný příští lídr nejmocnější země světa rozhodl s mužem, který by měl být za mřížemi, jednat jako se sobě rovným.
Putinovo obvinění vychází z rozsáhlého a zdokumentovaného systému deportací ukrajinských dětí do Ruské federace, kde dochází k jejich převýchově a začleňování do ruské společnosti – často bez možnosti návratu. Tento akt je považován za válečný zločin a pokus o kulturní genocidu. Putin je kromě toho odpovědný za celou řadu dalších zločinů v souvislosti s agresí proti Ukrajině, které ICC stále vyšetřuje. Spolu s ním čelí obvinění i ruská zmocněnkyně pro práva dětí Maria Lvova-Belova. ICC je přitom jedinou institucí s mezinárodním mandátem k trestnímu stíhání jednotlivců za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu.
Spojené státy však Mezinárodní trestní soud neuznávají – a to přesto, že se samy dlouhodobě profilují jako obránce lidských práv a mezinárodního pořádku. V roce 2002 sice podepsaly Římský statut, zakládající dokument ICC, ale nikdy jej neratifikovaly. Od té doby dokonce opakovaně podnikly kroky, které oslabují autoritu soudu – včetně zákona, který v krajním případě umožňuje vojenské osvobození amerických občanů z vazby ICC (tzv. „Hague Invasion Act“). USA se obávají, že by soud mohl být použit proti jejich vojákům či politickému vedení za vojenské operace v zahraničí, a proto se vůči němu staví nepřátelsky.
Trumpův postoj je ale ještě cyničtější. Opakovaně zpochybňoval smysl mezinárodních institucí, obdivoval autoritářské vůdce a naznačoval, že by USA měly sledovat výhradně vlastní zájmy, bez ohledu na mezinárodní právo. Jeho setkání s Putinem tak není jen diplomatickým faux pas – je to vědomý akt legitimizace válečného zločince, který podrývá globální snahu o spravedlnost a odpovědnost.