Někdo stále otevírá otázku “kdo je na Ukrajině víc nacistický” – nápovědou může být aktuálně překvapivě pro-ukrajinský postoj Polska, které s ukrajinskými nacionalisty má “osobní”, značně krvavé zkušenosti. Stačí si pustit film Volyň.
Ano, extrémně nacionalistické síly na Ukrajině existují – byly však okrajovým jevem do doby, dokud je Rusko neposílilo. Jak je to možné? Extrémní nacionální skupiny byly totiž jedny z mála, které v 2014 zastavily rozšiřování zóny obsazené separatisty (tedy DNR a LNR). V těchto oblastech se střetli RU nacionalisté (SPARTA) s UKR nacionalisty (AZOV). Obě země nasadily na hranici DNR a LNR pochopitelně ty největší fanatiky (se vším co k tomu patří).
V letech vlády Porošenka (2014-2019) si Ukrajinci zčásti uvědomovali, že nebýt extrémních nacionalistů, přišla by Ukrajina o mnohem větší území, zejména Mariupol (z období 15-16 pochází také většina sporných zákonů). Nebýt doutnajícího konfliktu na východě, zůstali by ultranacionalisté na okraji. V průběhu času se postoje i popularita těchto skupin postupně snižovala a po ukrajinské reformě ozbrojených sil byl původní kontext praporu Azov zcela změněný. Došlo k výrazné očistě. Lidé spojovaní s neonacistickou ideologií museli Azov po integraci do národní gardy opustit – i když protiruské zaměření zůstalo.
V ukrajinských parlamentních volbách 2019 nezískala sjednocená stranická listina s nacionalistickými pravicovými stranami Svoboda, Pravý sektor, Vládní iniciativa Jaroš a Národní sbor dostatek hlasů k překročení 5% volební hranice – získala 2,15 % hlasů, a tedy žádné poslanecké křeslo! Rozhodně tedy o Ukrajině roku 2022 nemůžeme mluvit jako o nacistické… Ano ty směry existují a bublají, ale podobné to je v každé zemi – a to vč. Ruska (kde dokonce existují početnější skupiny)…
P.S. Nezapomínejme, že nacizmus čerpá svou sílu z nevědomosti, bídy a nedostatku (Volyň). Fungující Ukrajina nebude nikdy nacistická, rozvrácená Ukrajina (i Rusko) může být problémem.
P.S.2 – V únoru 2016 zatkla ukrajinská tajná policie SBU velitele milicí Azov-Krym Stanislava Krasnova. Podle obvinění SBU spolupracoval Krasnov s Ruskem – měl záměrně provokovat přestřelky na severní hranici Krymu. Předpokládám, že v jeho provokacích byl zájem Ruska, pro které byl klid na východě nežádoucí.