V internetových diskusích je často argumentováno mýtem, že pojem bezpříznakově nemocný je novým pojmem, který dosud medicína neznala. Rovněž, že bezpříznakový lidé se nikdy neizolovali. Naráženo je samozřejmě na onemocnění COVID-19 a je argumentováno tím, že ne všichni pozitivně testovaní jsou skutečně nemocní. Tento mýtus šířil například exprezident Václav Klaus v pořadu DVTV.
V prvé řadě tvrzení, že by se jednalo o novinku v historii medicíny, je nesmyslné. Pojem bezpříznakově nemocný je znám u celé řady nemocí. Například u HIV, syfilis, ankylostomózy, americké trypanosomózy, chhlamidií, giardiózy, hepatitidy A a B u dětí a u řady dalších. Důvodem je, že přestože u samotných osob se neobjevují příznaky, mohou být přenašeči. To platí i pro virus SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Inkubační doba se udává v mediánu 4-5 dní. Za obvyklý rozsah se uvádí až 12 dní. Po tuto dobu člověk nevykazuje symptomy, ale může být infekční a může tak nemoc šířit. Přítomnost viru SARS-CoV-2 je přímou podmínkou pro onemocnění Covid-19. Jak přesně virus nemoc způsobí, najdete ve vědecké práci zde.
Bezpříznakový přenos není hypotézou, jak tvrdil například exprezident Klaus. Jedná se o ověřenou teorii podloženou nemalým počtem vědeckých studií: 1, 2, 3, 4.
I bezpříznakově nakažení jiným onemocněním se izolují nebo musí dodržovat taková pravidla, aby nemoc nepřenesli. Český trestní zákoník dávno před vypuknutím pandemie COVID-19 znal dva paragrafy. Prvním je § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci a druhým § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Z logiky věci se tedy nejedná o nic nového. O izolaci hovoří i zákon „o ochraně veřejného zdraví“ z roku 2000. „Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit,“ píše se v zákoně.
Zdroj: Iluminátor