Jedním z častých argumentů proti očkování, které má zamezit vypuknutí onemocnění COVID-19, je falešný argument neexistence léku. Respektive je argumentováno, že je zvláštní, že neexistuje lék, ale očkování ano.
Realita je, že se nejedná o nic ojedinělého. Takový nemocí známe celou řadu. Příkladem může být vzteklina. Například proti tetanu metronidazol (antibiotikum) sice sníží počet bakterií, ale nemá vliv na přítomný bakteriální jed. Ani na spalničky není žádný specifický lék. To samé platí i u zarděnek nebo příušnic. U těchto nemocí se léčí pouze projevy onemocnění – horečka a další příznaky. Jedinou možnou léčbou proti pravým neštovicím je vakcinace.
Také proti COVID-19 zatím neexistuje účinný lék, ale léčí se jednotlivé příznaky a doporučuje se podpořit imunitní systém vitamíny. Kromě toho lékaři zkouší účinnost nejrůznější léků a zkouší se také podávání takzvané rekonvalescentní plazmy od dárců. Mimochodem, právě očkování může výrazně zvýšit počet dárců rekonvalescentní plazmy, protože bude mnohem větší počet lidí, který budou mít větší množství protilátek.
Účinnost očkování můžeme pozorovat na srovnání nemocnosti a úmrtnosti na infekční choroby před a po zavedení očkování. Největším úspěchem vakcinace byla eradikace (vymýcení) varioly (pravých neštovic). Principem očkování je umělé vpravení antigenu do organismu za účelem tvorby vlastních specifických protilátek.