Kontroverzi kolem hliníku ve vakcínách spustil Christopher Shaw svými podvodnými studiemi v roce 2011 a od té doby se motáme ve spirále. Zatímco drtivá většina odborníků považuje téma za uzavřené, někteří na této hypotéze stále lpějí a snaží se ji prokázat. Ale i na to se později podíváme.

Jak tedy hliník souvisí s vakcínami? A k čemu slouží?

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že vakcíny neobsahují elementární hliník, nýbrž sloučeniny hliníku! A mezi tím je velký rozdíl. Hlinité sloučeniny ve vakcínách slouží jako tzv. adjuvans, což je doplněk, který podpoří imunitní reakci v těle a to si tak vybuduje déletrvající a silnější imunitu bez nutnosti tělo vystavit většímu (a tudíž potencionálně ohrožujícímu) množství antigenů.

Jako nejčastější adjuvans se používá hydroxid hlinitý, který je nejstabilnější sloučeninou hliníku a nedochází tak k jeho odpoutávání v těle a je beze zbytku vyloučen močí či potem. Jak tělo získává a zároveň jak se tělo hliníku zbavuje, popisuje i Christopher Exley.

Hliník, autismus a týrání myší ve jménu pavědy

Jak jsem již zmiňoval výše, jako první s hypotézou, že hliník ve vakcínách způsobuje poruchy autistického spektra, přišel Christopher Shaw ve své studii o dopadu hliníku na mozky myší. V této již stažené studii bylo prokazatelně manipulováno s daty a postupně od ní dali ruce pryč všichni spoluautoři kromě samotného Shawa, který dodnes trvá na tom, že nic špatného neudělal a stále výsledky prezentuje jako skálopevné, i přestože se jeho studii doposud nepodařilo nikomu replikovat a jeho výsledky byly jinými studiemi několikrát vyloučeny. Například v této studii, ale také zde, zde a zde.

Christopher Exley, antihrdina vakcín

Zatímco se zdálo, že kontroverze kolem hliníkových adjuvans umírá, vynořila se v roce 2017 studie Chrise Exleyho, britského odborníka na hliník, o stopách hliníku v mozcích autistů a znovu tak zažehla oheň umírajícího odporu a dodala anti-vax hnutí nový dech. Studie sice vycházela z velmi malého vzorku a sama o sobě neprokazovala žádnou spojitost mezi vakcínami a poruchami autistického spektra, ale jak již známe z dřívějška, tonoucí se i stébla chytá.

Jak jsme viděli už dříve v příspěvku, pan Exley se dlouhodobě zabývá vlivem hliníku na lidský organismus a v nedávné době přišel s poznatky, že hromadění hliníku v těle je zapříčiněno genetickými predispozicemi shodnými s těmi u lidí s poruchou autistického spektra. Zároveň tvrdí, že u zdravého člověka fungují v mozku mechanismy, které zabraňují jeho hromadění. Vyjádření pana Exleyho, kdy bude k dispozici vydaná studie bych shrnul slovem “soonish”, a tudíž se hliníkové adjuvans po jejím vydání možná konečně dočkají klidu. jelikož studie není ještě k dispozici, doporučuji Exleyho kontaktovat na e-mailu, na dotazy reaguje rychle a otevřeně.

Chris Exley se tak stává velice zvláštní postavou stojící mezi oběma tábory a může být tím, který tuto spirálu jednou provždy ukončí. Rád bych dodal, že jelikož je i potencionální poslední možnou záchranou pro anti-vax hnutí, je na něj z této strany vyvíjen nemalý tlak a jeho výzkum se snaží zaštiťovat i velice kontroverzní osobnosti, jako pan Kennedy. Je dobře, že Keele University jeho nedávný dar odmítla, aby bylo možné zajistit, že samotný výzkum zůstane nezávislý.

A jak je to tedy s bezpečností hliníkových adjuvans?

Hliníková adjuvanta se používají od 30. let 20. století a za tu dobu prošly mnoha bezpečnostními testy, nikdy nebyla prokázána jejich škodlivost a zároveň pomáhají činit vakcíny efektivnějšími.

Je pravdou, že i toto adjuvans může spustit alergickou reakci a má mírné nežádoucí účinky.

Jak náš obrázek sděluje hvězdičkou, u několik dní starých novorozenců nelze provádět alergologické testy. To se však nezakládá na pravdě a alergologické testy je možné provádět ihned po narození formou jednoduchého kožního testu.

Zároveň jedinou vakcínou, která se podává do 12 hodin po porodu je první dávka vakcíny proti hepatitidě B (kvůli vysokému riziku nákazy od členů rodiny, kteří mohou být nositeli) s velice nízkými riziky vedlejších účinků, kdy nejzávažnější zdokumentovaný je pálení v místě vpichu. Další vakcíny se podávají až po druhém měsíci po narození a tudíž je tato poznámka v obrázku irelevantní a nepravdivá.

Závěr

Inu, dá se tedy shrnout, že hliníkové adjuvans ve vakcínách se dá považovat za bezpečné. Jejich množství ve vakcínách je stopové a denně přijmeme mnohonásobně větší množství ze vzduchu, vody i jídla a naše tělo se s tím umí poprat.

Zároveň neexistuje jediný empirický důkaz o spojitosti mezi hliníkovým adjuvantem a poruchami autistického spektra, ani s žádnými jinými chorobami jako je Alzheimerova choroba a veškeré tyto obavy byly vystavěné na podvodu.

Existují však hlasy, že přijímání přes gastrointestinální soustavu je jiné, než injekční podání a hliník se tak usadí v mozku očkovaného. Pro toto tvrzení rovněž chybí empirické důkazy a jedná se spíše o snahu obhájit neobhajitelné.

Přečtěte si také: Co vakcíny na covid skutečně (ne)obsahují?

Podívejte se také na video projektu Otevřená věda. Jak fungují vakcíny?

Podívejte se také na video Patrika Kořenáře. Způsobuje vakcína autismus?


author

Podpořte Iluminátora na Patreonu: https://www.patreon.com/iluminatorCZ Za projektem stojí Antonín Šlajch. Na streamech přednáší o kritickém myšlení a odhaluje hoaxy a dezinformace.