Kontroverzi kolem hliníku ve vakcínách spustil Christopher Shaw svými podvodnými studiemi v roce 2011 a od té doby se motáme ve spirále. Zatímco drtivá většina odborníků považuje téma za uzavřené, někteří na této hypotéze stále lpějí a snaží se ji prokázat. Ale i na to se později podíváme.
Jak tedy hliník souvisí s vakcínami? A k čemu slouží?
V prvé řadě je třeba zdůraznit, že vakcíny neobsahují elementární hliník, nýbrž sloučeniny hliníku! A mezi tím je velký rozdíl. Hlinité sloučeniny ve vakcínách slouží jako tzv. adjuvans, což je doplněk, který podpoří imunitní reakci v těle a to si tak vybuduje déletrvající a silnější imunitu bez nutnosti tělo vystavit většímu (a tudíž potencionálně ohrožujícímu) množství antigenů.
Jako nejčastější adjuvans se používá hydroxid hlinitý, který je nejstabilnější sloučeninou hliníku a nedochází tak k jeho odpoutávání v těle a je beze zbytku vyloučen močí či potem. Jak tělo získává a zároveň jak se tělo hliníku zbavuje, popisuje i Christopher Exley.
Hliník, autismus a týrání myší ve jménu pavědy
Jak jsem již zmiňoval výše, jako první s hypotézou, že hliník ve vakcínách způsobuje poruchy autistického spektra, přišel Christopher Shaw ve své studii o dopadu hliníku na mozky myší. V této již stažené studii bylo prokazatelně manipulováno s daty a postupně od ní dali ruce pryč všichni spoluautoři kromě samotného Shawa, který dodnes trvá na tom, že nic špatného neudělal a stále výsledky prezentuje jako skálopevné, i přestože se jeho studii doposud nepodařilo nikomu replikovat a jeho výsledky byly jinými studiemi několikrát vyloučeny. Například v této studii, ale také zde, zde a zde.
Christopher Exley, antihrdina vakcín
Zatímco se zdálo, že kontroverze kolem hliníkových adjuvans umírá, vynořila se v roce 2017 studie Chrise Exleyho, britského odborníka na hliník, o stopách hliníku v mozcích autistů a znovu tak zažehla oheň umírajícího odporu a dodala anti-vax hnutí nový dech. Studie sice vycházela z velmi malého vzorku a sama o sobě neprokazovala žádnou spojitost mezi vakcínami a poruchami autistického spektra, ale jak již známe z dřívějška, tonoucí se i stébla chytá.
Jak jsme viděli už dříve v příspěvku, pan Exley se dlouhodobě zabývá vlivem hliníku na lidský organismus a v nedávné době přišel s poznatky, že hromadění hliníku v těle je zapříčiněno genetickými predispozicemi shodnými s těmi u lidí s poruchou autistického spektra. Zároveň tvrdí, že u zdravého člověka fungují v mozku mechanismy, které zabraňují jeho hromadění. Vyjádření pana Exleyho, kdy bude k dispozici vydaná studie bych shrnul slovem “soonish”, a tudíž se hliníkové adjuvans po jejím vydání možná konečně dočkají klidu. jelikož studie není ještě k dispozici, doporučuji Exleyho kontaktovat na e-mailu, na dotazy reaguje rychle a otevřeně.
Chris Exley se tak stává velice zvláštní postavou stojící mezi oběma tábory a může být tím, který tuto spirálu jednou provždy ukončí. Rád bych dodal, že jelikož je i potencionální poslední možnou záchranou pro anti-vax hnutí, je na něj z této strany vyvíjen nemalý tlak a jeho výzkum se snaží zaštiťovat i velice kontroverzní osobnosti, jako pan Kennedy. Je dobře, že Keele University jeho nedávný dar odmítla, aby bylo možné zajistit, že samotný výzkum zůstane nezávislý.
A jak je to tedy s bezpečností hliníkových adjuvans?
Hliníková adjuvanta se používají od 30. let 20. století a za tu dobu prošly mnoha bezpečnostními testy, nikdy nebyla prokázána jejich škodlivost a zároveň pomáhají činit vakcíny efektivnějšími.
Je pravdou, že i toto adjuvans může spustit alergickou reakci a má mírné nežádoucí účinky.
Jak náš obrázek sděluje hvězdičkou, u několik dní starých novorozenců nelze provádět alergologické testy. To se však nezakládá na pravdě a alergologické testy je možné provádět ihned po narození formou jednoduchého kožního testu.
Zároveň jedinou vakcínou, která se podává do 12 hodin po porodu je první dávka vakcíny proti hepatitidě B (kvůli vysokému riziku nákazy od členů rodiny, kteří mohou být nositeli) s velice nízkými riziky vedlejších účinků, kdy nejzávažnější zdokumentovaný je pálení v místě vpichu. Další vakcíny se podávají až po druhém měsíci po narození a tudíž je tato poznámka v obrázku irelevantní a nepravdivá.
Závěr
Inu, dá se tedy shrnout, že hliníkové adjuvans ve vakcínách se dá považovat za bezpečné. Jejich množství ve vakcínách je stopové a denně přijmeme mnohonásobně větší množství ze vzduchu, vody i jídla a naše tělo se s tím umí poprat.
Zároveň neexistuje jediný empirický důkaz o spojitosti mezi hliníkovým adjuvantem a poruchami autistického spektra, ani s žádnými jinými chorobami jako je Alzheimerova choroba a veškeré tyto obavy byly vystavěné na podvodu.
Existují však hlasy, že přijímání přes gastrointestinální soustavu je jiné, než injekční podání a hliník se tak usadí v mozku očkovaného. Pro toto tvrzení rovněž chybí empirické důkazy a jedná se spíše o snahu obhájit neobhajitelné.
Přečtěte si také: Co vakcíny na covid skutečně (ne)obsahují?
Podívejte se také na video projektu Otevřená věda. Jak fungují vakcíny?
Podívejte se také na video Patrika Kořenáře. Způsobuje vakcína autismus?