Ukrajinské drony zasáhly Moskvu a okolí. V proruském informačním prostoru se okamžitě objevily dva zdánlivě protichůdné narativy: útok prý „nic neznamená“ a je jen mediální show, zároveň ale dokazuje „teroristickou povahu“ Ukrajiny. Ve skutečnosti nejde o rozpor, ale o typickou propagandistickou taktiku.
Moskva a Moskevská oblast zažily v polovině června jeden z největších ukrajinských dronových útoků od začátku ruské invaze. Podle agentury Reuters zasáhly ukrajinské drony mimo jiné moskevskou ropnou rafinerii, a to už podruhé v jednom týdnu; gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov uváděl 16 zraněných. České noviny s odkazem na Reuters a ruské i ukrajinské zdroje popsaly také zásah rafinerie ve čtvrti Kapotňa, požár a poškození zařízení pro zpracování ropy.
Na českém Facebooku se po útoku rychle objevily příspěvky, které pracovaly se dvěma linkami současně. Jedna zdůrazňovala smrt osmileté dívky v Moskevské oblasti a mluvila o „teroristických útocích“ Ukrajiny na civilisty. Druhá naopak tvrdila, že z několika stovek dronů se k Moskvě dostalo jen minimum, útok neměl žádný strategický význam a šlo především o mediální show pro západní publikum. Právě toto dvojí rámování je pro proruský ekosystém typické: když je potřeba vyvolat emoce, mluví se o civilních obětech; když je potřeba chránit obraz ruské síly, útok se bagatelizuje jako vojensky bezvýznamný.
Podobný vzorec lze vysledovat i na českých webech, které dlouhodobě přebírají proruské narativy. CZ24 publikoval text s titulkem o „banderovcích“ a „dalším roji dronů na Moskvu“. V článku uvádí, že při předchozím útoku zemřela v Žukovském osmiletá dívka a že v Moskevské oblasti bylo poškozeno 18 bytových domů. Zároveň článek míchá informace o útoku na Moskvu s vojenskými zprávami z ruské strany, zprávami o kapitulujících ukrajinských vojácích a tvrzeními o ukrajinských útocích na pracovníky jaderných elektráren. Výsledkem není neutrální zpravodajství, ale rámec: Ukrajina jako „banderovský“ útočník a Rusko jako oběť.
Ještě výraznější manipulativní rámec nabízí Aeronet. Ten útok na Moskvu nevysvětluje jako součást ukrajinské kampaně proti ruské infrastruktuře, ale jako údajnou mediální operaci „CIPSO“. Text tvrdí, že západní a ukrajinská média zahlcují veřejný prostor záběry požárů v Moskvě, aby udržovala iluzi, že Ukrajina vítězí, zatímco na frontě podle Aeronetu prohrává. Současně článek zlehčuje vojenský význam útoků a přebírá motiv chvály ruské protivzdušné obrany, která měla podle proruských zdrojů sestřelit stovky dronů.
Na AC24 je tón v nalezených textech méně jednoznačný. Web zveřejnil zprávu o jednom z nejmasivnějších útoků na Moskvu, uváděl zásah rafinerie v Kapotni, druhý útok na stejný cíl během týdne a videa mohutného požáru. V jiném textu dokonce převzal tvrzení, že spektakulární výbuch skladovací nádrže mohli způsobit sami Rusové střelou protivzdušné obrany. To neznamená, že AC24 obecně nepřebírá problematické obsahy, ale u této konkrétní události je jeho rámování méně čistě proruské než u Aeronetu či CZ24.
V Rusku samotném se projevila další vrstva propagandy: škody ukazovat co nejméně, úspěchy protivzdušné obrany co nejvíce. Seznam Zprávy popsaly, že zatímco sociální sítě zaplavila videa dronů, požárů a černého dýmu nad Moskvou, hlavní ruská média ilustrovala událost hlavně fotografiemi protivzdušné obrany a snímky škod na infrastruktuře prakticky nezveřejňovala. Propagandistická média útok líčila zejména jako úspěšné sestřelení až 200 ukrajinských dronů a skutečný rozsah škod zůstával v pozadí.
Vedle toho se objevila i snaha omezit šíření záběrů následků útoků. Už v květnu moskevské úřady zakázaly zveřejňovat fotografie a videa následků „teroristických útoků“, včetně dronových úderů, pokud je dříve nezveřejní ruské ministerstvo obrany nebo městské úřady; za porušení hrozí pokuty. Meduza po červnovém útoku popsala, že hlavní ruské televizní kanály útok z velké části ignorovaly, zatímco propagandisté vyzývali k trestání lidí, kteří záběry z útoků natáčejí a sdílejí.
Faktický obraz je tedy jiný než propagandistické zkratky. Ano, při útoku podle ruských a zahraničních zdrojů zemřela osmiletá dívka a zraněni byli civilisté; civilní oběti jsou tragédií bez ohledu na stranu konfliktu. Zároveň ale útok mířil i na ruskou ropnou infrastrukturu, která je součástí ekonomického a logistického zázemí války, a nešlo jen o „mediální ohňostroj“. The Moscow Times uvedl, že útok zapálil rafinerii zásobující významnou část paliva pro hlavní město, a Kreml přesto zdůrazňoval „vysoký výkon“ protivzdušné obrany.
Proruský narativ stojí na selektivním výběru reality. Když Rusko denně útočí na ukrajinská města, civilní oběti jsou v těchto textech často zlehčovány, omlouvány nebo vydávány za útoky na „vojenské cíle“. Když válka dopadne na Moskvu, tatáž scéna najednou mluví o „teroru“, „civilistech“ a „dětech“. České noviny přitom ve stejné zprávě připomínají ruské dronové útoky na ukrajinský Nikopol, Cherson nebo Balakliju, včetně civilních obětí a zraněných dětí.
Verdikt: Manipulativní rámování. Útoky ukrajinských dronů na Moskvu jsou reálné a měly i civilní následky. Proruské účty a weby však s událostí pracují účelově: jednou ji zlehčují jako bezvýznamnou mediální show, podruhé ji používají jako důkaz „ukrajinského teroru“. Tento rozpor není omyl, ale funkce propagandy. Má současně uklidnit proruské publikum, že Rusko má situaci pod kontrolou, a zároveň vyvolat hněv vůči Ukrajině a Západu.
