Internetem se opět šíří hoax, že Romové prý mají léky zdarma. Tato lež se šíří už skoro devět let. Agentura AFP kontaktovala Sociální pojišťovnu, která je v klamném facebookovém příspěvku přímo zmíněna, s otázkou, zda vydává jakékoliv potvrzení pro Romy, na jehož základě by si mohli nárokovat léky zdarma. Mária Ďurišová z oboru komunikace s veřejností pro AFP uvedla: „Poplatky za léky jsou součástí zdravotního pojištění a zdravotní péče, které do kompetence Sociální pojišťovny nepatří. Sociální pojišťovna je pověřena mj výkonem nemocenského pojištění jako pojištění pro případ ztráty nebo snížení příjmu z výdělečné činnosti a pro zajištění příjmu v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství. Při posuzování nároku na nemocenské dávky Sociální pojišťovna v žádném případě nezkoumá, z jaké skupiny obyvatelstva pojištěnec pochází.” Více v článku na Romea.cz.

V době, kdy miliony lidí po celém světě protestují proti rasismu po násilné smrtí George Floyda rukama americké policie, se mezi českými uživateli Facebooku šíří video černocha zapalujícího lidi s tvrzením, že se jedná o člena hnutí Black Lives Matter (BLM). Není to pravda. Čin nemá nic společného s protesty BLM. Video zachycuje ozbrojené přepadení z února 2019 a muž na něm byl za svůj čin mezitím odsouzen na doživotí. Více v článku AFP.

Na Facebooku lidem vyskakují reklamy stránek jako Humanitární pomoc nebo Vzhled lásky, které lákají na smyšlený příběh, kdy „umírající žena chce dát své bohatství lidem, kteří mají finanční potíže.“ Jedná se o klasický podvod, který je rozesílán často i jako spam do e-mailových schránek. Ačkoliv může přijít někomu zvláštní, že na takový podvod může někdo naletět, stává se to. Policie skutečně varuje, že přibývá seniorů okradených přes Facebook. Analytik Janusz Konieczny publikoval užitečný návod, jak tyto podvody rozeznat:

„Ptáte se mě, jestli je to podvod. Ano je to podvod a už podstata toho sdělení je nesmyslná – hledání osoby, která by přijala několik milionů Kč jako dar. Bohužel někteří lidé se v těžké situaci chytají každého stébla a zase tam posílají peníze a osobní údaje. Jeden z lidi třeba uvádí „uz jsem odeslal 8000kc a dar porad nikde“. Tak tedy v rámci osvěty se po několikáté pokusím osvětlit, jak jsem dospěl k tomu, že se jedná o další podvod.

1) Podstata sdělení – stará paní na smrtelné posteli hledá osoby, kterým by poslala peníze – blbost.

2) Žádost o poplatky – pokud by někdo chtěl poslat někomu dar, tak určitě nebude sám žádat peníze přeci a už vůbec ne 8 tisíc Kč a dále osobní údaje včeně fotky z občanky.

3) Kontrola fotografii – tohle si prosím vyzkoušejte. Z podezřelého webu si stáhnete fotografie a vložíte je do vyhledávače google. V tomto případě fotografii paní na posteli, kteoru drží za ruku sestřička, najdete ve fotobance a na desítkách či možná stovkách míst na internetu – například v eshopech farmaceutických firem. Ve fotobance například zde https://www.shutterstock.com/es/image-photo/doctor-talking-elderly-patient-lying-bed-80114341 Nahoře této stránky je pak fotografie nějakého kluka v nemocnici, který opět se objevuje na desítkách či stovkách míst po internetu – mimo jiné na maďarském webu je uveden jako “Gattyán Dorina”.

4) Gramatické chyby – pokud by takováto paní si najala pro tenhle účel právničku (což pak v komunikaci uvádí), tak určitě nebude mít v každé slovu několik hrubek. A už vůbec se právnička nebude jmenovat “Pavel”.

5) Zacílení na sociálně slabší občany – pod těmito příspěvky často vidím reakce osob, které to v životě evidentně měly složité. V dnešní době lze vskutku FB reklamu velmi dobře zacílit. Odvozuji to i z reakci lidi pod článkem.

6) A hlavně – podstata důvěryhodnosti sdělení spočívá v tom, že informace má určitý zdroj. Pokud sdělení je na FB stránce, které má 1 FB fanouška (viz “humanitární pomoc”) a není tam nic víc k tomu, tak to nedává již v principu smysl.“

 


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.