Parlamentní volby v Moldavsku ukázaly zásadní rozdělení země mezi proevropský kurz a proruské snahy o návrat do sféry vlivu Moskvy. Po sečtení více než poloviny hlasů se zdá, že Strana akce a solidarity (PAS) prezidentky Maii Sanduové dosáhne jasného vítězství. Zatím získala přibližně 44 procent hlasů, zatímco proruský Vlastenecký blok skončil s 28 procenty. Karty ještě může zamíchat velká moldavská diaspora žijící na Západě, která tradičně podporuje proevropské směřování země.
Proruské strany přitom nevstupovaly do voleb s čistým štítem. Mnozí jejich lídři v posledních letech čelili rozsudkům, trestním stíháním či mezinárodním sankcím. Symbolickou postavou je oligarcha Ilan Șor, odsouzený za „krádež století“, při níž zmizela miliarda dolarů – částka odpovídající 12 % HDP Moldavska. Șor se skrývá v Moskvě a jeho stejnojmenná strana byla zakázána kvůli aktivitám v ruském zájmu. Na jeho podporu se však v Moldavsku stále objevují nové projekty a figury.
Jednou z nich je Evghenia Guțulová, guvernérka autonomního Gagauzska, která byla v roce 2025 odsouzena za praní ruských peněz. Podobně Marina Tauberová, místopředsedkyně zakázané Strany Șor, skončila na sankčním seznamu USA a od Putina získala dokonce Rad přátelství. Další známou tváří je bývalý prezident Igor Dodon, jehož politická kariéra je dlouhodobě provázaná s Moskvou a nyní čelí soudu kvůli korupci, vlastizradě a nelegálnímu financování.
Proruské aktivity v Moldavsku nejsou jen otázkou domácí politiky, ale přímo nástrojem hybridního vlivu. Jak opakovaně upozorňují moldavské bezpečnostní složky, ruské služby stály za organizací placených protestů, dovozem hotovosti pro nákup voličů a za rozsáhlými dezinformačními kampaněmi. Během letošní kampaně byla podle vládních činitelů šířena nebývalá vlna falešných zpráv mířených na Sanduovou a její proevropské spojence.
Kremlská propaganda se přitom snažila přesvědčit veřejnost, že Moldavsko ovládá Brusel a Washington. Fakta ale ukazují jiným směrem – právě proruské figury jsou opakovaně usvědčovány z přijímání ruských peněz, praní špinavých financí či přímé koordinace s Moskvou. Příkladem je dokumentace investigativců z RISE a OCCRP, která doložila milionové částky proudící do stran jako PSRM nebo do struktur kolem Șora.
Výsledek voleb tak pro Moldavsko představuje nejen rozhodnutí o evropské budoucnosti, ale i o schopnosti čelit ruskému vměšování. Pokud PAS udrží většinu, bude moci pokračovat v reformách a tvrdším postoji vůči Rusku. Opoziční proruské bloky se sice budou snažit zpochybnit legitimitu výsledků a svolávají demonstrace, avšak první čísla ukazují, že moldavská veřejnost dala jasně najevo, že její prioritou je integrace do Evropské unie a obrana před vlivem Moskvy.