Ministr zemědělství Marek Výborný obvinil ekology, že mohou za povodně na řece Opavě tím, že bránili stavbě přehrady Nové Heřminovy. Kritiku, že by mohli za zpoždění, odmítá i Eva Pernicová z Hnutí Duha. „Nezpozdili jsme výstavbu přehrady Nové Heřminovy ani o den. Navrhujeme rychlejší a šetrnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy,“ uvedla Pernicová. Průtahy podle ní nejdou na vrub hnutí. „Žádost o územní rozhodnutí byla podána v roce 2017, ale územní řízení začalo až v roce 2021. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a výkupy pozemků,“ upozornila.
Hnutí DUHA její vybudování mohlo oddálit nejvýše o 60 dnů během územního řízení, ale ani to se nestalo. Jelikož se k územnímu řízení vyjádřila i obec Nové Heřminovy, vázaná místním referendem s výstavbou přehrady nesouhlasit, neprodloužily připomínky Hnutí DUHA výstavbu ani o den. Naprostou většinu času tedy spotřebovala protahující se příprava projektu a složité výkupy pozemků, jak ukazuje časová osa na oficiálním webu Povodí Odry k přípravě přehrady.
S tímto souhlasí i hydrobiolog Ondřej Simon z České zemědělské univerzity. „Stát mohl výstavbu přehrady Nové Heřminovy stihnout, pokud by to udělal správně. Povodeň na řece Opavě se mohla zmírnit tím spíše, pokud by na ní bylo vybudováno více menších nádrží. Většina z nich mohla být již dávno postavená na rozdíl od jedné velké a stavebně komplikované přehrady,“ uvedl Simon.
V případě, že by byla postavena přehrada Nové Heřminovy, povodí Odry i měst Krnov a Opava by podle ministra zemědělství Marka Výborného nezasáhla stoletá, ale pouze pětiletá povodeň. S výpočty odborníků z Povodní Odry nesouhlasí například biochemik Jan Kovalinka. Přišel s vlastními čísly. „Při současných srážkách by se plánovaná přehrada v Heřminovech zaplnila za pár hodin, a to i kdyby byla úplně prázdná. Následná povodňová vlna by situaci ještě zhoršila. Tenhle výpočet by měl provést gymnasista,“ vzkázal na sociální síti. „Stoletá voda je na úrovni 220m3/s, teď jsou výrazně nad ní. Zkušenost z Vltavy 2002 je jasná: přehrady jsou dobré pro sucho a regulaci 20leté vody, při stoleté situaci zhoršují,“ přiblížil svou verzi Konvalinka.
„Celý a jediný problém je v tom, že český stát postupuje ve výstavbě veškeré zdejší infrastruktury šnečím tempem, protože má líné a špatně motivované úředníky a legislativu takovou, aby nic nešlo dělat. Ale nyní, aby u toho nevypadal blbě, bude nyní hledat viníka na straně těch, kteří po desetiletí upozorňují na to, že existují daleko ke krajině i lidem příznivější řešení, což dokládají odbornými studiemi profesionálů!
A když teď stojí ministr Výborný a huláká, že se ta přehrada musí postavit bez diskuze a vychází články, že nemáme přehradu, protože bohužel žijeme v právním státě, tak je takřka jisté, že tímto bezhlavým způsobem postaveném na pohrdání právním státem opět dojedeme.
O této přehradě slýchám asi čtvrt století, jako o nejvíc vodohospodářsky negativním řešení dané situace. Ty debaty se rozeběhly zejména po povodních 1997. Ekologicky smýšlející profesionálové (vč. vodohospodářů z povolání) sdruženi kolem Unie pro řeku Moravu vypracovali alternativní a daleko levnější a pro krajinu a obyvatele Heřminov příznivější řešení. Ty lidi znám dobře. Jsou to ti stejní, co desetiletí bojují za to, aby se komunisty kanalizované toky vrátily do přirozenějších koryt, aby se pamatavalo na místa pro rozliv, aby se nemyslelo, že přírodě jde poručit a že záplavy jsou báchorky z pohádek. Tito lidé v čele s Ing. Václavem Čermákem, jedním z prvních porovolučních radních nebo náměstků města Brna, se – proti státu – bili za to, aby se předcházelo povodním. Upozorňovali na ekologickou katastrofu, která vznike výstavbou Nových Mlýnů. Vždy byli na straně ochraně přírody a krajiny a obydlí! A stát to učili,“ shrnul věc dokumentarista Ivo Bystřičan.