I Ministerstvo vnitra ČR si všimlo, jak dezinformační weby se rychle přeorientovaly z dezinformací o COVIDu nebo uprchlících na hlásnou troubu Kremlu. Ruská válka na Ukrajině se stala ústřední událostí, která měla vliv na tuzemskou extremistickou a xenofobně populistickou scénu v prvním pololetí roku 2022. Válka zcela zastínila témata spojená s protiepidemickými opatřeními, migrací či menšinami. Uvádí to Situační souhrnná zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti, kterou vydalo Ministerstvo vnitra ČR.
„Dezinformační média ve sledovaném období generovala prokremelsky orientované zpravodajství. Krátce po vypuknutí války bylo jejich zpravodajství spíše opatrnější. Jejich pracovníci zpočátku neměli připravené texty na obhajobu Ruska. Ve veřejném prostoru rezonovala vyjádření nejvyššího státního zástupce k možným trestněprávním limitům svobody projevu ve vztahu k situaci na Ukrajině a blokační opatření proti některým webům. Dezinformačním médiím nenahrávala ani vysoká míra solidarity české veřejnosti s Ukrajinou.
Postupem času se však dezinformátoři z počátečního útlumu vzpamatovali. Kremelská propaganda je začala zásobovat podněty, které mohli opakovat, případně uzpůsobovat českému prostředí. Postupně získávali kuráž, a stále více ztráceli ostych lhát o válečných událostech. Na blokační opatření reagovali přechodem na sociální sítě, nové komunikační platformy, případně na záložní weby.
Kromě lží a manipulativních sdělení o válce, založených na omlouvání či bagatelizování kremelského režimu a obviňování Ukrajiny a jejích spojenců, se soustředili na rozbíjení jednoty mezinárodního demokratického společenství a tzv. protisystémové útoky9.
Dezinformační média se často uchylovala ke xenofobním výpadům proti určitým skupinám obyvatel, včetně dehumanizujících výroků. Bylo možné registrovat zvýšený počet antisemitských konspiračních sdělení. S cílem podrýt solidaritu s ukrajinskými běženci dezinformační média šířila zprávy o jejich údajné zhýčkanosti, nevděčnosti, „zdravotní turistice“, skrytém bohatství, zdravotních rizicích spojených s jejich nemocemi či o tom, že v rámci uprchlické vlny do České republiky doputují Afričané, muslimové, teroristé Islámského státu či ukrajinští mafiáni. Oblíbeným námětem dezinformátorů se staly paušalizující výpady proti ukrajinským Romům.
Od počátku roku byla česká veřejnost setrvale zásobována výhradně negativně zabarvenými informacemi o migrantských či muslimských „obohacovačích“. Tyto komunity jsou dlouhodobě popisovány jako zdroj široké škály problémů, se kterými si západní státy vůbec nedokáží poradit. Jejich instituce je mají naopak zvýhodňovat a výsledkem má být postupná „islamizace“ Západu. Většina dezinformátorů setrvale neuvádí zdroje informací a údaje o svém financování,“ uvádí zpráva.
Zpráva se také rozsáhle věnuje SPD. „Hnutí Svoboda a přímá demokracie (dále jen „SPD“) před ruskou invazí uvádělo, že Ukrajina chce s přispěním NATO vyprovokovat válečný konflikt s Ruskem. Tomio Okamura napsal, že: „Fiala, Lipavský a Černochová nehájí zájmy České republiky, ale Bruselu a Washingtonu a jsou zaslepení nenávistí a touhou s někým válčit.“ Po ruském napadení sousední země ale hnutí SPD ve stanovisku uvedlo, že se jedná o porušení mezinárodního práva. Jeho poslanci podpořili v únoru a v dubnu usnesení Poslanecké sněmovny odsuzující ruskou agresi.3 Postupem času se však hnutí začalo navracet k linii, která vyhovuje kremelským představitelům. Prosazovalo např. ukončení dodávek zbraní a munice Ukrajině čelící ruské vojenské přesile, podněcovalo českou veřejnost proti ukrajinským uprchlíkům, pokračovalo ve výpadech proti EU. Dne 25. června již jeho poslanci nehlasovali pro usnesení k podpoře územní celistvosti Ukrajiny a odsouzení válečné agrese Ruské federace. V prohlášeních představitelů SPD se objevovaly tradiční zmínky o muslimských imigrantech, před jejichž kriminalitou prý chtějí českou veřejnost chránit. Okamura, v souladu s kremelskými prohlášeními o speciální vojenské operaci s cílem údajné denacifikace Ukrajiny, nazval tuto zemi „semeništěm neonacistů“. Hnutí SPD rovněž kritizovalo blokační opatření namířená proti dezinformačním médiím, která lživě a manipulativně informovala veřejnost v souvislosti s ruskou agresí.
Okamura neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který mu uložil se omluvit za výrok, ve kterém označil server HlídacíPes.org za podvodný a za „mediální žumpu“. Městský soud v Praze v odvolacím řízení potvrdil, že Okamura lhal o politicích Tomášovi Zdechovském a Pavlovi Svobodovi, když tvrdil, že jako europoslanci hlasovali pro přijetí sankcí pro Českou republiku za nepřijímání imigrantů. Okamura se jim podle rozsudku musí omluvit na facebookovém profilu. Oba muži se následkem Okamurovy lži stali terčem výhrůžek.
Obvodní soud pro Prahu 4 udělil půlroční podmíněný trest s roční zkušební dobou bývalému poslanci za SPD Miloslavu Roznerovi pro trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rozner se ho dopustil svými výroky o táboře v Letech, který označil za „neexistující pseudokoncentrák“.
Státní zástupce podal obžalobu pro popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia na bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye pro jeho výroky o „výborné strategii“ Vladimira Putina během války na Ukrajině, doplněné např. i doporučením k využití vodíkové bomby,“ píší analytici z Ministerstva vnitra ČR.