Ministerstvo vnitra ČR vydalo 20. října Souhrnnou situační zprávu o vývoji extremistické scény. Mimo jiné v ní konstatuje, že od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Přinášíme to podstatné z této zprávy.
Migrační vlna jako hlavní téma
Zpráva MV uvádí, že téma migrační vlny „je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice. Ke své mobilizaci ho částečně využívala i krajně levicová scéna, orientující se nejen na akce proti projevům islamofobie a xenofobie, ale i na různé charitativní sbírky a podpůrné projekty pro migranty. Na protimigrantskou vlnu se ve sledovaném období upnuly i tzv. alternativní informační a mediální zdroje, spojované s proruskou propagandou.“
Zpráva MV zmiňuje i IvČRN, Blok proti Islámu a Úsvit – Národní koalice:
Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem – Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.
Ministerstvo vnitra si všímá i webů SputnikNews a Aeronet
Téma ( migrační vlny ) bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU. Zjevným cílem, ostatně podobně jako u krajně pravicových a populistických subjektů, je především šířit a vyvolávat strach a paniku ve společnosti. Mezi ústřední weby patří česká verze SputnikNews a web Aeronet (AE News).
V souvislosti s šířením různých xenofobních zpráv, dezinformací a hoaxů rovněž vznikala celá řada malých marginálních subjektů, často pouze ve virtuálním prostředí, které vyjadřovaly znepokojení s migrační vlnou a často i kopírovaly rétoriku tradičních, nenávist šířících uskupení.
Krajně pravicová scéna
Subjekty aktivní v rámci krajně-pravicové scény, zejména Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie, se pokoušely mobilizovat své stoupence a získat podporu širší veřejnosti v souvislosti se současnou tzv. migrační krizí. Vlna migrantů sice zdaleka nepostihuje ČR tak jako jiné evropské státy, přesto si toto téma získalo velkou odezvu. Představuje významné politické téma, jehož důležitost roste také díky dlouhodobému mediálnímu pokrytí. Existence reálné populistické islamofobní konkurence znovu sjednotila krajní pravici. Oba výše uvedené subjekty na demonstracích nepravidelně doplňovali zástupci Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska, nového projektu Národní obroda Pavla Matějného a Generace identity, mobilizační platformy vycházející z již neexistujícího uskupení Autonomní nacionalisté. Národní demokracie rovněž zahájila sérii mítinků, zejména v menších městech, pod názvem „Tábor lidu“. Účast na těchto akcích se pohybovala od 50 do 100 osob, přítomnost pravicových extremistů byla spíše okrajová. Počátkem června avizovala Národní demokracie vytvoření tzv. Národní domobrany, „ochranných sborů“ na bázi paramilitárních skupin, která má sloužit k ochraně hranic a veřejného pořádku. Činnost těchto uskupení přímo podněcuje xenofobní a nenávistné projevy ve společnosti. Výsledkem pak je růst kriminality páchané zejména prostřednictvím internetu, potažmo sociálních sítí, často ve formě hanobení etnické, rasové a náboženské skupiny, v omezené míře ve formě výzev k násilí proti těmto skupinám obyvatel.
Krajně levicová scéna
Podobně jako krajní pravice, i krajně levicová, zejména anarchistická, scéna reagovala poměrně senzitivně na téma uprchlíků. Organizovala veřejná shromáždění, ale i různé charitativní sbírky. Snažila se informovat širší veřejnost a vyvracet zprávy šířené islamofoby. Obecně však bylo možné vysledovat, že dopad aktivit krajně levicové scény byl spíše marginální. Na veřejná shromáždění přicházely malé počty osob, krajně levicoví aktivisté získali pouze malou podporu veřejnosti. Zatímco v zahraničí je obvyklé, že se tzv. blokád nebo protestů proti nenávisti (akcí pravicových extremistů a populistů) účastní i širší veřejnost, v ČR jsou tyto akce složeny převážně z občanských aktivistů či osob působících v rámci anarchistického a obecně krajně levicového hnutí.
Zdroje:
Extremismus: Souhrnná situační zpráva, 3.čtvrtletí roku 2015. Kompletní zprávu si můžete stáhnout zde: http://www.mvcr.cz/soubor/souhrnna-situacni-zprava-za-3-ctvrtleti-roku-2015.aspx