Riziko dezinformací si postupně uvědomují sociální sítě, různá média a v neposlední řadě se do odhalování a odstraňování připojují i technologické firmy. Americký Microsoft se rozhodl využít takzvaný detektor dezinformací NewsGuard. Je produktem stejnojmenného startupu NewsGuard, který sídlí v New Yorku.
Funkce detektoru je dostupná pro operační systémy Android a iOS. Na jeho využívání je nutné manuální nastavení. Samotná aplikace pomocí malé modré tečky nasměruje uživatele do Nastavení, kde se nachází možnost „News Rating“ ( v překladu „Hodnocení zpráv“), které vyvinul NewsGuard. Podle důvěryhodnosti jednotlivých stránek je NewsGuard označí červenou ikonkou, pokud je web nedůvěryhodný, nebo zelenou, pokud se mu dá věřit. Po kliknutí na ikonu se zobrazí detaily hodnocení. Například stránky jako RT, Sputnik nebo Daily Kos byly vyhodnoceny jako nedůvěryhodné, na druhé straně MSNBC, Fox a CNN získaly zelené hodnocení.
Vyhodnocení dezinformací však bývá často velmi složité. Ačkoliv se při něm používá několik ukazatelů, někdy do posuzování vstupují subjektivní rozhodnutí. NewsGuard pod vedením Cordona Crovitze a Stevena Brilla vytvořil tým poradců sestávající z odborníků, jakými jsou například bývalý ředitel CIA generál Michael Hayden a zakladatelka The Information Jessica Lessinová. Zatím se NewsGuard soustředí zejména na americké stránky, ale hodnotí i hlavní zahraniční internetové portály.
Ačkoli Microsoft Edge není nejpoužívanějším prohlížečem, jako první reaguje na jednu z hlavních hrozeb současnosti. Pokud se jeho aplikace na odhalování dezinformací osvědčí, možná podobnou funkci převezmou i ostatní prohlížeče.
Zdroj: https://antipropaganda.sk/microsoft-ponuka-detektor-dezinformacii-v-mobile/
WhatsApp používá více než miliarda uživatelů ve více než 180 zemích a patří mezi nejoblíbenější komunikační aplikace na světě. Zprávy poslané touto aplikací jsou šifrovány a nikdo včetně společnosti WhatsApp si je nemůže prohlédnout, přečíst či vyslechnout. Bezpečnostní oddělení společnosti může obsah zprávy zkontrolovat pouze v případě, že někdo firmě nahlásil problematický obsah.
Bezpečnostní vlastnosti aplikace jsou pro mnohé lidi výhodou, protože zajišťují vysokou ochranu soukromí. Jenže při šíření dezinformací je to problém, protože jejich autoři jsou téměř nevystopovatelní. Přitom mohou způsobit velké škody.
V Indii například zapříčinilo šíření nepravdivých zpráv pomocí aplikace WhatsApp smrt několika lidí. Mezi uživateli se šířily dezinformace o únosech dětí či podnikatelích s orgány. Výsledkem bylo lynčování většinou nevinných obětí.
Případ z Indie však není ojedinělý. Aplikace WhatsApp v uplynulých měsících několikrát posloužila k šíření dezinformací ve více zemích. Problémy byly zaznamenány v Mexiku, Pákistánu či během nepokojů na Srí Lance. Během podzimních prezidentských voleb v Brazílii se mezi uživateli šířily nepravdivé informace o opozičním kandidátovi a zavádějící údaje o samotných volbách.
Po vlně kritiky začala firma od července 2018 testovat nová pravidla. Limit pět uživatelů na jednu zprávu byl nejdříve zaveden v Indii, jinde ve světě to bylo 20 lidí. Po šesti měsících zkušebního období se potvrdilo , že počet přeposlání zpráv se ve světě výrazně snížil. Vedení WhatsApp se proto rozhodlo, že od 21. ledna 2019 budou moci uživatelé nejnovější verze aplikace přeposílat jednu zprávu maximálně pětkrát. Společnost věří, že se tak podaří vrátit této aplikaci její původní význam, kterým je bezplatná komunikace mezi blízkými lidmi.