Interní materiály, které získala agentura Reuters, odhalují zásadní problém: společnost Meta, provozovatel Facebooku, Instagramu a WhatsAppu, dlouhodobě počítá s obrovskými zisky z reklamy na podvody, zakázané zboží a nelegální služby. Podle interních odhadů měla v roce 2024 až 10 % celkových příjmů Meta – zhruba 16 miliard dolarů – pocházet z reklam na investiční podvody, falešné e-shopy, nelegální online kasina či zakázané zdravotnické produkty. Dokumenty navíc uvádějí, že uživatelé platforem Meta byli vystavováni v průměru 15 miliardám podvodných reklam denně.
Zisky se přitom netýkají jen placené reklamy. Meta interně přiznává i masivní výskyt tzv. „organických podvodů“ – falešných profilů, hacknutých účtů, podvodných nabídek na Marketplace nebo vydírání přes falešné identity. Podle prezentací z roku 2024 se až 22 miliard takových pokusů o podvod odehraje na platformách Meta každý den. Souhrnně tak dokumenty popisují, že produkty společnosti tvoří významný pilíř globální ekonomiky internetových podvodů.
Z dokumentů také vyplývá, že společnost s podvodnými inzerenty zachází velmi opatrně, aby neomezila vlastní příjmy. Automatizované systémy zakážou inzerenta až ve chvíli, kdy je pravděpodobnost podvodu téměř stoprocentní. Pokud je podezření nižší, Meta účty nesmaže – pouze jim zdraží reklamu. Tzv. „penalty bids“ mají snížit dosah podezřelých kampaní, ale zároveň zvyšují výnos Meta z každé takové reklamy. Některé „vysoce hodnotné“ účty navíc mohly podle dokumentů nasbírat desítky až stovky porušení, než byly vůbec zablokovány.
Reuters upozorňuje i na další zásadní fakt: interní strategické dokumenty pracují s tím, že případné pokuty od regulátorů jsou pro Meta „zvládnutelný náklad“. Každých šest měsíců přinesly nejrizikovější podvodné reklamy firmě asi 3,5 miliardy dolarů – víc, než jakékoliv očekávané sankce. Meta také stanovila interní limity, jak velkou ztrátu může připustit při zásazích proti podvodům, aby neohrozila vlastní finanční výsledky.
Meta se proti závěrům brání. Hovorca společnosti označil původní odhad 10,1 % příjmů z podvodných reklam za „hrubý a nadsazený“ a tvrdí, že reálný podíl je nižší, ač přesné číslo neuvedl. Firma zároveň zdůrazňuje, že během posledních 18 měsíců údajně snížila počet hlášení podvodných reklam o 58 % a odstranila přes 134 milionů podvodných obsahů. Připouští však, že podvodné reklamy představují pro její byznys významný problém a že jejich omezení může negativně ovlivnit tržby.
Celkový obraz, který dokumenty skládají, je ale neúprosný: Meta si je obrovského rozsahu podvodů na svých platformách vědomá a její dosavadní přístup je spíše kompromisem mezi reputačním rizikem a finančním ziskem. Regulátoři v USA i Evropě proto zvyšují tlak na přísnější dohled a vyšetřování. Pro běžné uživatele z toho plyne klíčové poučení – slepě spoléhat na ochranu digitálních platforem je nebezpečné. Ostražitost, ověřování a skepticismu vůči podezřelým nabídkám je dnes často jedinou reálnou obranou před podvodem.