V posledních dnech se na sociálních sítích virálně šíří status Jindřicha Rajchla, podle kterého česká vláda „dává 2,5 miliardy korun na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině“ a současně „odmítá dát 468 milionů na pomoc vlastním občanům postiženým povodněmi“. Označuje přitom vládu za „cizácké sluhy“ a zpochybňuje její morální legitimitu. Tato slova však vycházejí z vytržených informací a představují klasickou ukázku manipulace veřejného mínění.
Začněme částkou pro Ukrajinu. Česko se skutečně zapojí do projektu obnovy ukrajinských nemocnic, kde celková výše investice činí 2,5 miliardy korun. Tento projekt je však financován z velké části z fondů Evropské unie a účastní se ho více států. Česká spoluúčast bude kombinací evropských a národních prostředků. Navíc se očekává, že se do obnovy zapojí české stavební a zdravotnické firmy, což pro ně představuje ekonomickou příležitost, nikoli ztrátu.
Na druhé straně tu máme žádost Moravskoslezského kraje o státní pomoc po nedávných povodních. Hejtmanství požadovalo stovky milionů korun, ale ministerstvo financí uvedlo, že kraj má dostatečné rezervy a přístup k běžným dotačním titulům. Stát tedy pomoc neodmítl, ale zatím ji nepovažuje za nezbytnou – kraj má podle dostupných informací finanční možnosti situaci zvládnout sám.
Podle mluvčí ministerstva financí Petry Vodstrčilové ale hejtman Josef Bělica překrucuje realitu. „Bezprostředně po povodních obdržel Moravskoslezský kraj účelovou dotaci z krizové rezervy ve výši 640 milionů korun na úhradu prvotních povodňových škod. Tu vyčerpal téměř celou, letos z ní vrátil do státního rozpočtu 1,2 milionu korun,“ napsala Vodstrčilová s tím, že další čerpání krizové rezervy státního rozpočtu vyhrazené pro letošní rok už podle ní z několika důvodů nedává smysl. „Peníze z krizové rezervy státního rozpočtu nejsou nárokové a jsou určeny na nečekané budoucí škody. Z výše uvedeného je ale patrné, že se stát i nadále aktivně podílí na obnově poškozeného majetku a infrastruktury, která je nejen ve vlastnictví státu, ale i krajů, obcí a dalších subjektů,“ doplnila Vodstrčilová. Podle ministerstva financí je potřeba také uvést, že Moravskoslezský kraj měl ke konci loňského roku na svých účtech zůstatky 14 miliard korun a má tedy podle názoru resortu dostatek disponibilních financí na pokrytí jakýchkoliv dalších nákladů z vlastních rezerv.
Rajchlův výrok tak uměle propojuje dvě nesouvisející události: dlouhodobý mezinárodní projekt v rámci evropské solidarity a krizovou správu, která má v Česku svá pravidla. Peníze z evropských programů nelze jen tak přesunout na řešení vnitrostátních problémů. Každý typ výdajů má svá pravidla, rozpočty a účel, který nelze jednoduše zaměnit.
Tvrzení, že vláda pomáhá raději cizincům než vlastním občanům, je tedy zavádějící. Pomoc Ukrajině je součástí širší bezpečnostní a humanitární politiky a zároveň ekonomickou příležitostí. Povodňová pomoc českým občanům je řešena v rámci domácí správy a její konkrétní forma bude záviset na vývoji situace a čerpání dostupných nástrojů.
Tato manipulace není o výši prostředků, ale o pocitu nespravedlnosti, který má výrok vyvolat. Využívá přirozeného soucitu s lidmi zasaženými živlem a staví ho proti pomoci někomu „cizímu“. Ve skutečnosti ale česká vláda neupřednostňuje jednu skupinu na úkor druhé – řeší obě situace různými cestami podle jejich povahy a dostupných nástrojů.