Manipulace, nepravdy a konspirační teorie v rozhovoru Jaroslava Bašty pro iDnes Premium

Idnes.cz nedávno odstartoval prémiový obsah. Poslední říjnový den zveřejnil zpravodajský portál iDnes v placené sekci Premium rozhovor s bývalým velvyslancem v Rusku a na Ukrajině Jaroslavem Baštou. V rozhovoru Jaroslav Bašta uvádí řadu nepravd a propaguje konspirační teorie. Rozhovor s ním vede Ladislav Henek, který mu v otázkách nijak neoponuje a všechna Baštova tvrzení přijímá bez výhrad, jakoby vůbec neměl přehled o diskutovaném tématu.

V úvodu je krátce zmíněno, že v USA nyní probíhá vyšetřování prezidenta Donalda Trumpa, zda se dopustil závažných trestných činů, které by odůvodnily jeho odstranění z úřadu. Po dvou větách se však téma přesouvá k Joe Bidenovi, který v době svého vykonávání funkce viceprezidenta údajně dělal ještě horší věci, než ze kterých je nyní viněn Trump.

Bašta k tomu říká: ‚Zdá se mi neuvěřitelné, co se v USA děje. Protože Joe Biden skutečně přiletěl na Ukrajinu proto, aby zabránil vyšetřování svého syna podezřelého z korupce, a nechal okamžitě odvolat generálního prokurátora, který si dovolil jeho synka předvolat v korupční kauze k výslechu. Tak se chová dobyvačné impérium ve své kolonii a nikoli k suverénní zemi. Nebo když použiji příměr z minulých dob, dá se říci, že tak arogantně jako Biden se k Ukrajině choval Stalin, ale třeba Brežněv si to už nedovolil. Nicméně začal bych s tímto případem od začátku. Protože z něj nevyplývá nic menšího než fakt, že americké prezidentské volby neovlivňovalo Rusko ve prospěch Trumpa, jak se demokraté snažili několik let marně namluvit lidem, ale naopak je ovlivnila Ukrajina ve prospěch Hillary Clintonové.‘
Hned v úvodu se Bašta dopouští lži, když si vymýšlí okolnosti, za kterých Joe Biden tlačil na Ukrajinu, aby odvolala generálního prokurátora. Ve skutečnosti celou kauzu odstartovalo zjištění v březnu 2014, když se snažil ukrajinský právník převést 23 milionů amerických dolarů převést z účtu v londýnské pobočce BNP Paribas na Kypr. Na Ukrajině právě došlo k převratu, prezident Janukovič uprchl ze země a banka převod peněz zablokovala. Vyšetřování zjistilo, že peníze patří ukrajinskému ministru životního protředí jménem Mykola Zlochevsky. Ten v té době kontroloval největší soukromou plynařskou společnost na Ukrajině – Burisma. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond tlačily na Ukrajinu, aby začala vyšetřovat možné případy korupce, kterou potenciálně spáchala vláda uprchlého prezidenta Janukoviče a jedním z případů byla také možná korupce ve firmě Burisma. A tím se dostáváme k Viktoru Šokinovi, který měl po nástupu do funkce v únoru 2015 vyšetřování řídit jako generální prokurátor. Šokin ale vyšetřování zdržoval a byl kritizován evropskými a americkými diplomaty, Mezinárodním měnovým fondem a protikorupčními organizacemi na Ukrajině za laxní boj proti korupci. Až společné úsilí těchto organizací, návštěva Joe Bidena na Ukrajině v prosinci 2015 a hrozba zastavení veškeré zahraniční pomoci vedla k odchodu Šokina z funkce. Biden se tedy do tlaku na Ukrajinu za její důkladnější vyšetřování korupce zapojil až na konci.

Bašta pokračuje ‚S Janukovyčem padli i ministři jeho vlády. Jeden z nich, někdejší ministr ekologie a přírodních zdrojů Nikolaj Zločevskij, se bál o majetek a co přinese budoucnost, a proto učinil svým společníkem v plynařské firmě Burisma Huntera Bidena, syna amerického viceprezidenta Joe Bidena. Právě Biden starší byl Obamou pověřený, aby se staral o vztahy s Ukrajinou. Zločevskij doufal, že tak bude chráněn před politickými a ekonomickými tlaky ze strany nového režimu.‘
Toto je docela dobře možné, Hunter Biden neměl žádné zkušenosti s plynárenským průmyslem, jeho obsazení do dozorčí rady s platem 50.000 dolarů měsíčně je těžko odůvodnitelné jinak, než tím, že jeho otec byl viceprezident USA. Získání takového postu bylo kritizováno organizacemi, které dohlížejí na transparentnost a střet zájmů.

‚Ne, přepočítal se. Viktor Šokin, tehdejší ukrajinský generální prokurátor, začal firmu Burisma vyšetřovat kvůli podezření z korupce. Možná to nebyl tak líný vyšetřovatel, jak se ho snaží vylíčit američtí demokraté. Huntera Bidena pozval na výslech, kde se ho chtěl ptát i na to, za co dostává jeho společnost od Burismy desítky tisíc dolarů měsíčně. Jenže žádný výslech se nekonal.‘
Zde je zopakována lež z prvního odstavce, Šokin od nástupu do pozice v únoru 2015 ve skutečnosti vyšetřování korupce blokoval.

Další část začíná návodnou větou ‚Zasáhl Biden starší…‘, která ukazuje, jak Henek bezvýhradně přijímá Baštovy výmysly. S minimální přípravou a obeznámení se s fakty musí být novináři jasné, že celá řada věcí, které popisuje Bašta, nemá oporu v realitě. Bašta reaguje:
‚Přesně tak. Joe Biden přiletěl do Kyjeva okamžitě, jakmile se Hunter ocitl v úzkých, a dal Ukrajincům ultimátum – okamžitě odvolají generálního prokurátora, který si dovolil jeho syna podezírat z korupce, jinak nedostanou úvěr jednu miliardu dolarů, který Ukrajina v té době zoufale potřebovala.‘
Hunter Biden nebyl pozván k výslechu, protože vyšetřování bylo nečinné, Západní činitelé upozorňovali na možnou korupci v Burismě už v roce 2014 a Šokin mohl vyšetřovat od února 2015. Je pravda, že Biden a západ tlačil na Ukrajinu přes odmítnutí ekonomické pomoci, ale důvodem bylo, že Šokin korupci odmítal vyšetřovat.
‚A musí to udělat za pouhých šest hodin, protože pak letí zpátky. Nejprve se zdálo nemožné tento arogantní rozkaz splnit, protože generálního prokurátora republiky může podle ústavy odvolat jen ukrajinský parlament. Jenže pomajdanská garnitura byla tak dobře vycvičena, že se nemožné stalo skutkem – stihla to. Viktora Šokina tak nahradil Jurij Lucenko.‘
Tady vůbec není jasné o čem to Bašta hovoří, fakta ukazují, že Šokin rezignoval na post generálního prokurátora 16. února 2016 a formálně byl zbaven funkce parlamentem 29. března téhož roku. Následně je 12. května 2016 zvolen generálním prokurátorem Jurij Lucenko. Zmínky o šestihodinovém ultimátu pocházejí pravděpodobně od samotného Bidena, který tato slova pronesl 23. ledna 2018, ale není pravda, že by Šokin skončil ve funkci ještě v prosinci. Dále hrozba neposkytnutí půjčky ve výši miliardy dolarů (v amerických číslovkách bilion) přišla až v březnu 2016.

Bašta dále popisuje, jak pokračovalo vyšetřování korupce ve společnosti Burisma a že vyšetřování nikam nevedlo. K žádnému obvinění nebo odhalení korupce nedošlo.
Ladislav Henek v tomto nevidí ovlivňování voleb v USA a tak Bašta popisuje, jak se Demokratická strana a její kandidátka údajně spolčila s Ukrajinou a za účelem ovlivnění voleb.
‚Právě se k němu dostávám. Spiknutí proti republikánskému kandidátovi na prezidenta Donaldu Trumpovi se odehrálo v roce 2016. Zapojili se do něj Američané i Ukrajinci. Nejdříve byla objevena účetní kniha, v níž byly zaznamenávány černé platby Janukovyčovy Strany regionů. Zásadním záznamem v ní byl údaj o platbách 12,7 milionu dolarů na účet Paula Manaforta, který dříve pro Viktora Janukovyče několik let pracoval. A v létě 2016 řídil volební štáb Donalda Trumpa. Informaci dodali vedení Demokratické strany a volebnímu štábu Hillary Clintonové ředitel NABU Artem Sytnyk a také novinář a poslanec za Blok Petra Porošenka Sergej Leščenko.‘
Z této části je pravda, že Artem Sytnyk a Sergej Leščenko našli seznam černých plateb, které zahrnovaly také 12,7 milionů dolarů pro Manaforta z let kdy Manafort pracoval pro Janukoviče. Kyjevský soud následně zkoumal, zda zveřejněním byly ovlivněny prezidentské volby v USA. Soud první instance shledal, že ano. Odvolací soud verdikt změnil a Sytnyka s Leščenkem zprostil obvinění. Bašta uvádí nepravdy, že šlo o spiknutí – koordinovanou snahu Sytnyka s Leščenkem a politiků demokratické strany. Dále ukrajinci tyto informace nedodali Clintonové a její kampani, ale zveřejnili je sami.
Bašta tyto konspirační teorie ještě rozvíjí v dalším odstavci ‚Jakmile to demokraté zveřejnili, Manafort – tři měsíce před prezidentskými volbami – rezignoval. O hlavním účelu předání informací otevřeně Leščenko napsal: „Náš úterní brífink o penězích Janukovyče pro Manaforta bude posledním hřebíkem do rakve Paula Manaforta. A doufám, že s ním i Donalda Trumpa.“ Jasně tak oznámil, že jejich záměrem bylo ovlivnit americké volby. A Hilary Clintonová to takto přijala. Poté s tímto obrovským máslem na hlavě demokraté po volbách bezostyšně obvinili Trumpa, že prý kampaň ovlivnili Rusové. To je drzost a nehoráznost.‘
Demokraté nic nezveřejnili, informace byla zveřejněna Sytnykem a Leščenkem. Stejně tak je vymyšlená informace jak Hillary Clintonová údajný záměr přijala. Samotný citát se přes veškerou snahu nepodařilo dohledat. Že Rusové ovlivnili prezidentskou kampaň v roce 2016 ve prospěch Donalda Trumpa je fakt, který potvrdilo vyšetřování Roberta Müllera. Rusové se navíc při této aktivitě dopustili závažných trestných činů, stejně tak jako někteří členové Trumpovy volební kampaně.

Henek následně pokládá otázku ‚Co se pak dělo v USA, víme. Ale zabýval se tím někdo ještě na Ukrajině?‘ Opět by měl přerušit nepravdy svého hosta a upozornit ho, že Rusové volby ovlivnili a dopustili se přitom zločinů.
Bašta odpovídá ‚Ano, tam to prošetřoval Trumpův právník Rudy Giuliani a snažil se iniciovat šetření ukrajinských úřadů. Ty došly posléze k závěru, jež je opřen i verdiktem kyjevského administrativního soudu z prosince 2018, že počínání Sytnyka a Leščenka bylo protiprávní, oba porušili ukrajinské zákony a zasáhli do voleb v cizím státě. Dále, že do toho byli zapleteni lidé z FBI, CIA a také tehdejší vedení amerického velvyslanectví na Ukrajině – ti všichni pracovali v zájmu Hilary Clintonové proti Donaldu Trumpovi na ovlivnění amerických prezidentských voleb. Po verdiktu soudu generální prokurátor Jurij Lucenko pochopil, co od něj požaduje nová doba, a obnovil vyšetřování korupční kauzy Burisma.‘
Zde si Bašta neuvědomuje, že iniciovat vyšetřování je úkol administrativy a oficiálních činitelů americké vlády. Nikoli právníka prezidenta, který žádný mandát iniciovat vyšetřování nemá. Toto Giulianiho chování budí podezření zametání stop (cover up) a obcházení standardních komunikačních kanálů. Giulianiho aktivita na Ukrajině je vyšetřována Sněmovnou reprezentantů Kongresu USA. Už také víme, že v červenci 2019 byli Sytnyk a Leščenko zproštěni viny odvolacím soudem. Zmínky o zapojení FBI a CIA pravděpodobně pocházejí z konspiračních teorií, které šíří administrativa Donalda Trumpa, někteří republikánští politici a komentátoři panelových pořadů na FOX News. Na druhou stranu je pravda, že bylo znovuotevřeno vyšetřování společnosti Burisma.

Bašta shrnuje dosud vyřčené lži a manipulace ‚Pak po obrovském volebním debaklu odešel z prezidentského úřadu Petro Porošenko a nahradil ho Volodymyr Zelenskyj a Lucenko začal konečně vyšetřovat i zásah do amerických prezidentských voleb v roce 2016. A aby toho neměl málo, tak začal šetřit také NABU za to, že před lety poslušně poslechlo jeho pokyn a případ uložilo k ledu. Domnívám se, že také v USA by mělo být důkladně vyšetřeno, a především nestranně bez ideologického ovlivňování ze strany demokratů zneužití pravomocí Joe Bidena. Tato „Ukrajinegate“ je fakty a důkazy nesrovnatelně podloženější, než byly pouhé domněnky v kauze „Russiagate“.‘
Ruské vměšování už vyšetřeno bylo, stačí si přečíst Mülerovu zprávu nebo její shrnutí. Údajné zneužití pravomocí Joe Bidena bude vysvětleno v okamžiku, kdy si Bašta srovná fakta o případu a přestane lhát o tom, co a jak Biden na Ukrajině dělal. Dostatečně je to popsáno výše.

Henek nyní aspoň na moment zkouší nějakou oponenturu. ‚Nezlobte se, ale zní to jako sci-fi, protože to by znamenalo, že do amerických prezidentských voleb umožnili zasáhnout cizí zemi – Ukrajině – v zájmu Hilary Clintonové američtí zaměstnanci CIA, FBI a diplomaté z vedení amerického velvyslanectví v Kyjevě. Pokud tedy tomu rozumím správně.‘ Ano, jsou to totiž jen konspirační teorie, které se za každou cenu snaží odvést pozornost od Donalda Trumpa a jeho skandálu. Bašta ho ubezpečí, že to přesně takto údajně bylo. ‚Rozumíte tomu úplně správně. A nejsou to jen nějaké dohady, všechno je dobře zdokumentováno ukrajinskými úřady a nyní také opřeno o první soudní rozhodnutí. Těch bude postupně přibývat, protože věci se teprve dávají do pohybu poté, kdy byly roky blokovány režimem Petra Porošenka.‘
To soudní rozhodnutí však neexistuje a od července, kdy jej odvolací soud zrušil, už uplynulo pár měsíců. Uvidíme, co Ukrajina nakonec vyšetří..

Bašta pokračuje odpovědí na otázku, zda demokratičtí politici vyčítají Donaldu Trumpovi něco, čeho se sami dopustili. ‚S tím rozdílem, že oni udělali něco horšího než to, co vyčítali Trumpovi. Věděli velmi dobře, jak obrovskou hroudu másla mají na hlavě, a proto se asi bránili preventivním protiúderem. A rozumím také tomu, proč jsou teď tak strašně nervózní, že zahájili unáhleně jako další preventivní protiúder proces impeachmentu. Sáhli k tomu zaprvé proto, že i kdyby Trump udělal vše, co mu teď vyčítají – jakožto že si myslím, že neudělal – tak Biden udělal něco mnohem horšího. Zadruhé jsou si vědomi faktu, že pokud by začaly vycházet na Ukrajině na světlo všechny tyto věci vyšetřené a s pravoplatnými rozsudky, tak by to pro ně a všechny jejich ikony bylo zničující. Po rozsudcích ukrajinských soudů by se muselo nutně rozjet velké vyšetřování v FBI, CIA a ve státním aparátu.‘
Zde jsou sesbírány všechny ty lži, manipulace a konspirační teorie zmíněné výše, Biden, FBI, CIA, pravoplatné rozsudky a máslo na hlavě.
Bašta pokračuje, že právě tyto obavy politiků demokratické strany spustily impeachment – ústavní žalobu na prezidenta USA s jeho možným odstraněním z úřadu.
‚V té souvislosti je docela zajímavá skutečnost, že tu základní informaci o rozhovoru Trumpa se Zelenským, která spustila kampaň demokratů a posléze i impeachment, vynesl na světlo světa právě pracovník CIA… Najednou tak došlo k něčemu v diplomacii naprosto bezprecedentnímu, že byly do předvolebního politického boje zataženy důvěrné rozhovory státníků, které se vedou určitým způsobem, stylem a jazykem právě proto, že jsou důvěrné.‘
Zde má Bašta do jisté míry pravdu, diplomatické rozhovory mezi státníky jsou důvěrné, vedeny určitým stylem a jazykem. Nejsou určeny pro veřejnost. Pokud však při těchto jednáních politik poruší ústavu své země, tak je povinnost všech zúčastněných o této věci zpravit kontrolní a dohledové orgány. V tomto případě se snažil Trump vydírat Ukrajinu zastavením vojenské pomoci, kterou schválil Kongres USA. Její uvolnění podmínil otevření vyšetřování Hunter Bidena. Jeden ze zaměstnanců CIA, který měl informace o předmětu rozhovoru podal formální stížnost, kterou Generální zpravodajský inspektor posoudil jako urgentní a věrohodnou. Následně se o ní dozvěděl Kongres i přes snahu Trumpovy administrativy tuto stížnost utajit. Trumpovo jednání je v rozporu s ústavou USA, protože prezident nesmí žádat cizí stát, aby mu pomohl vyhrát volby. S Baštou se dá souhlasit, že tato událost je bezprecedentní, ale nikoli protože se informace dostaly standardními cestami do Kongresu a byly jako základ vyšetřování impeachmentu. Je to protože prezident USA žádal cizí stát, aby mu pomohl očernit politického soupeře a usnadnit mu znovuzvolení.

Následuje návodná ne-otázka Ladislava Henka ‚Strávil jste řadu let v diplomatických službách. Zdá se mi, že sama skutečnost, že informace o rozhovoru svého nejvyššího nadřízeného, tedy hlavy státu s jiným prezidentem vynese přímo zaměstnanec tajné služby, není moc častá.‘
Ano, je to tak, ale důvodem není chyba zaměstnance, ale jednání prezidenta, které je v rozporu s ústavou. Bašta tuto interpretaci podporuje prohlášením, že takové jednání zaměstnanců je typické pro diktatury.
Dále pokračuje, že takovéto jednání mohou být známkou boje mezi jednotlivými složkami státní moci ‚Může to znamenat, že uvnitř těchto služeb probíhá nějaký boj. Ale v každém případě to podle mého názoru svědčí o tom, že někteří příslušníci tajných služeb se angažují v politickém boji pro americké demokraty a proti svému prezidentovi.‘
Bašta spekuluje nad možnými příčinami, pokud by se však seznámil s výpovědmi svědků, věděl by, že hned několik z nich potvrdilo snahu prezidenta Trumpa vyměnit vojenskou pomoc za očernění politických soupeřů. Takové výpovědi mimo zaměstnance CIA, který kauzu odstartoval, podali Bill Taylor dočasný velvyslanec na Ukrajině nebo přímý účastník telefonátu Alexander Vindman.

Bašta v ke konci říká ‚Od chvíle, kdy Donald Trump oznámil svou kandidaturu na prezidenta, je vedena ze strany demokratů zuřivá a nekonečná protitrumpovská kampaň. Přitom je to první americký prezident po dlouhé době, který nezačal žádnou svou válku. Jen se podívejte, kolik jich rozpoutal nositel Nobelovy ceny míru Obama. Američtí demokraté mi připadají, že uvázli kdesi hluboko v ideologické minulosti studené války a jsou v ní uvězněni stále více.‘
To už tak chodí, že politik čelí kritice opozice, která se mu snaží vládnutí znepříjemnit a naopak prosadit svoji vlastní politiku. Každý může mít svůj názor na to, zda je proti Trumpovi vedena kampaň, jak relevantní je, že nezačal žádnou válku, a jak jsou na tom s ideologií politici demokratické strany.

Následuje poslední odstavec, který je velmi zajímavý ‚Trump si na rozdíl od nich uvědomuje, že skutečnou vážnou hrozbou pro USA není Rusko, ale Čína. Ví, že musí mít dostatek sil na souboj s ní, protože jestli jí nechá jen tak vyrůst, pak rychle všem přeroste přes hlavu. Čína už má přitom pod kontrolou větší část Afriky a začala fušovat i do Jižní Ameriky, což byla dříve doména USA. Ale ty levicové převraty, které se tam odehrávaly, posléze vždy následovány smlouvami s čínskými firmami, nejsou náhodné. Vždy šlo o stejný scénář – vítězství levice za čínské peníze, těžařské a další obchodní smlouvy, dodávky čínských zbraní a pak čínští poradci na ministerstvech. Američanům se to do jisté míry podařilo v některých zemích zvládnout, ale Čína expanduje dál, a pokud se bude i nadále západní svět zbytečně hádat s Ruskem, pak se jednou svět probudí jako čínský.‘


Čínské získávaní vlivu a nerostných zdrojů za finanční dotace vlád v Latinské a Jižní Americe je dobře známé z Afriky. Zda si Trumpova administrativa s tímto trendem poradí a nebo ne ukáže budoucnost. Čínská ekonomika zpomaluje, prostředky na kupování vlivu v zahraničí mohou vyschnout. Poslední věta celého rozhovoru ukazuje mantinely, ve kterých se Bašta pohybuje, cílené podkopávání demokracie, dezinformační kampaně a podpora rozkladu západních států jsou pro něj jen zbytečné hádky. Všichni by prý měli radši řešit Čínu.