Nový ministr životního prostředí Petr Macinka podle Seznam Zpráv po nástupu do funkce uvedl, že „dnešním dnem pro Česko skončila klimatická krize“. Krátce poté zároveň oznámil, že v nové systemizaci ministerstva se už nemá počítat se sekcí ochrany klimatu. Samotný výrok lze číst jako politickou nadsázku, problém ale nastává ve chvíli, kdy je používán jako rámec pro reálné oslabování klimatické agendy státu.
Aktuální počasí přitom nabízí poněkud nepříjemnou kulisu. Ministerstvo životního prostředí společně s ČHMÚ upozornilo, že ČHMÚ vydal historicky poprvé výstrahu před extrémními teplotami na dva dny po sobě, přičemž vlna veder může překonat dosavadní český teplotní rekord 40,4 °C. Ministerstvo zároveň varovalo před zdravotními riziky i zvýšeným rizikem požárů.
Je fér dodat jednu důležitou věc: jednotlivá vlna veder sama o sobě klimatickou změnu „nedokazuje“. Počasí je krátkodobý stav atmosféry, klima je dlouhodobý vývoj. Jenže právě dlouhodobý vývoj v Česku ukazuje trend, který se s tvrzením o „konci klimatické krize“ neslučuje. ČHMÚ shrnuje, že od šedesátých let se v Česku zvedla teplota zhruba o dva stupně Celsia, v létě přibližně o tři stupně, a počet tropických dnů narostl trojnásobně: dříve byly v průměru čtyři za rok, dnes přibližně dvanáct. Ve městech podle ČHMÚ vzrostl průměr zhruba z deseti tropických dnů ročně na třicet.
Totéž potvrzuje i Klimatologická ročenka ČHMÚ za rok 2024. Rok 2024 byl s průměrnou roční teplotou 10,3 °C nejteplejším rokem na území ČR od roku 1961. ČHMÚ zároveň uvádí, že průměrná roční teplota v Česku v období 1961–2024 roste tempem 0,37 °C za deset let a že od roku 1991 se tempo nárůstu zvýšilo na více než 0,5 °C za desetiletí.
Data se netýkají jen průměrné teploty. Ročenka ČHMÚ uvádí, že v roce 2024 bylo zaznamenáno více letních a tropických dnů, než odpovídá dlouhodobému průměru, a graf ČHMÚ pro období 1961–2024 zachycuje dlouhodobý vývoj průměrného ročního počtu tropických dní na území Česka. Jinými slovy: nejde o pocit, mediální hysterii ani „ideologii“. Jde o měřená data.
Macinkův výrok proto neobstojí jako faktické tvrzení. Klimatická krize nekončí tím, že ji politik prohlásí za ukončenou, stejně jako vedro nekončí tím, že se zruší sekce ochrany klimatu. Seriózní debata může být o konkrétních nástrojích klimatické politiky, jejich ceně, sociálních dopadech nebo efektivitě. Nemůže ale začínat předstíráním, že problém zmizel. Teploměrům, statistikám ČHMÚ ani lidem v přehřátých městech takové prohlášení nijak nepomůže.
Zdroje: ČHMÚ, Klimatologická ročenka České republiky 2024, Ministerstvo životního prostředí, Seznam Zprávy, Novinky.cz.
