Ministr zahraničí Petr Macinka v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že přijetí bavorského premiéra není „váhová kategorie prezidenta“, ale spíše „váhová kategorie třeba plzeňského nebo karlovarského hejtmana“. Výrok opravdu zazněl, problém je ale v tom, že srovnává nesrovnatelné: český kraj a německou spolkovou zemi.
Spor vznikl kolem otázky, zda je vhodné, aby prezident republiky jednal s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem. Macinka argumentoval tím, že bavorský premiér není hlavou samostatného státu, a proto podle něj nejde o partnera odpovídajícího úrovni prezidenta České republiky. V této úzké formální rovině má část pravdy: Bavorsko není samostatný stát v mezinárodněprávním smyslu, ale jedna ze spolkových zemí Německa. Jenže z toho neplyne, že bavorský premiér je obdobou českého hejtmana. Právě zde se z politické zkratky stává věcně zavádějící srovnání.
Český kraj je vyšší územní samosprávný celek v unitárním státě. Má vlastní samosprávu, zastupitelstvo, radu a hejtmana, ale jeho kompetence jsou vymezeny zákonem a významná část veřejné správy se vykonává jako přenesená působnost, tedy státní správa svěřená kraji zákonem. Zákon o krajích výslovně pracuje se samostatnou a přenesenou působností kraje.
Naproti tomu Bavorsko je spolková země federální Spolkové republiky Německo. Německé země mají vlastní ústavy, parlamenty a vlády a podílejí se i na spolkovém zákonodárství prostřednictvím Bundesratu. Mají významné kompetence zejména v oblasti školství, kultury, vysokých škol, policie či komunálních věcí. To je zásadní rozdíl oproti českým krajům, které nemají postavení členského státu federace.
Rozdíl není jen právní, ale i faktický. Bavorsko má přes 13 milionů obyvatel, tedy více než celá Česká republika. Karlovarský kraj má naproti tomu necelých 300 tisíc obyvatel a Plzeňský kraj přibližně 614 tisíc obyvatel. Přirovnat politického šéfa Bavorska ke karlovarskému nebo plzeňskému hejtmanovi proto působí jako záměrné zmenšování jeho reálné politické váhy.
Podobné je to v ekonomice. Bavorsko patří mezi nejsilnější evropské regiony a jeho hospodářský výkon je vyšší než výkon mnoha členských států Evropské unie. Oficiální bavorská investiční agentura uvádí, že bavorský HDP dosáhl v roce 2022 hodnoty 716,8 miliardy eur a že Bavorsko tím předstihovalo 20 z 27 členských států EU. V Bavorsku navíc sídlí či významně působí globální firmy jako BMW, Siemens, Allianz, Audi nebo Adidas. I to z něj dělá aktéra, s nímž sousední státy běžně jednají na nejvyšší politické úrovni.
To neznamená, že Markus Söder je protokolárně totéž co spolkový kancléř nebo prezident Německa. Není. Český prezident by při oficiálním jednání s představiteli Německa jistě jednal primárně se spolkovým prezidentem nebo kancléřem. Jenže zahraniční politika není jen mechanický žebříček funkcí. U sousedních zemí, přeshraniční spolupráce, bezpečnosti, dopravy, průmyslu nebo energetiky může mít jednání s bavorským premiérem pro Českou republiku zcela reálný význam.
Macinkův výrok je proto možné označit za pravý, ale jeho argumentace je zavádějící. Správné by bylo říct: bavorský premiér není hlavou samostatného státu, ale je předsedou vlády jedné z nejvýznamnějších spolkových zemí Německa, která má silnější ústavní postavení, širší kompetence, větší populaci i výrazně větší ekonomickou váhu než české kraje. Přirovnání ke karlovarskému nebo plzeňskému hejtmanovi sice může znít úderně v televizní debatě, ale z hlediska politické reality neobstojí.
Verdikt: Výrok zazněl, ale přirovnání je zavádějící. Bavorsko není samostatný stát, zároveň ale není ani „německý kraj“ v českém smyslu. Je to spolková země s vlastní vládou, parlamentem a významnými pravomocemi. Markus Söder tedy není protějškem českého prezidenta, ale rozhodně není ani politickou obdobou hejtmana Karlovarského nebo Plzeňského kraje.
