Pařížský soud v těchto dnech rozhodl o případu, který přesahuje hranice Francie i samotný příběh první dámy. Deset osob bylo odsouzeno za dlouhodobé a systematické šíření nepravdivého tvrzení, že se Brigitte Macron narodila jako muž. Soud jednoznačně konstatoval, že nešlo o „názor“, „satiru“ ani legitimní veřejnou debatu, ale o cílené online obtěžování založené na lžích, ponižování a dehumanizaci konkrétní osoby.

Rozsudek je mimořádně důležitý zejména tím, že jasně odmítl argument obžalovaných, kteří se hájili svobodou projevu. Podle soudu systematické šíření prokazatelně nepravdivých informací o identitě konkrétní osoby svobodu slova nepředstavuje. Naopak jde o formu kyberšikany, která má reálné psychické i společenské dopady a jejímž cílem není informovat, ale poškodit a ponížit.

Skupina osmi mužů a dvou žen ve věku 41 až 65 let šířila po internetu spekulace o údajné „trans identitě“ manželky prezidenta Emmanuel Macron a konspirační tvrzení o neexistující pedofilní kriminalitě. Využívala přitom mimo jiné věkový rozdíl mezi manželi a zcela smyšlený příběh, podle něhož Brigitte Macron „ve skutečnosti nikdy neexistovala“ a prezidentova manželka má být jejím bratrem po změně pohlaví. Některá z těchto videí a příspěvků dosáhla desítek tisíc zhlédnutí.

Soud uložil kombinaci trestů: jeden z odsouzených nastoupí šestiměsíční nepodmíněný trest odnětí svobody, osm dalších dostalo podmíněné tresty v délce čtyř až šesti měsíců, všichni musí absolvovat školení o kyberšikaně, části z nich byl zakázán přístup na sociální sítě a součástí rozsudku je také finanční odškodnění poškozené. Jde o jasný signál, že online prostor není právním vakuuem.

Význam rozsudku přitom nekončí u Francie. Ukazuje, jak funguje typický dezinformační vzorec: lživé tvrzení je opakovaně vydáváno za „otázku“, „pochybnost“ nebo „alternativní interpretaci“, čímž se má vytvořit dojem legitimní debaty. Ve skutečnosti ale nejde o hledání pravdy, nýbrž o cílený útok na konkrétní osobu. Stejný narativ se navíc šířil i mimo Francii – například v USA jej opakovala pravicová influencerka Candace Owens, proti níž se Macronovi chystají bránit soudní cestou.

Pařížský rozsudek tak připomíná základní princip, který je v debatách o dezinformacích často zamlžován: lež se nestává pravdou tím, že je masově sdílena, a pomluva není chráněna svobodou projevu jen proto, že se odehrává na sociálních sítích. Demokracie se tímto verdiktem nepřibližuje cenzuře – naopak ukazuje, že dokáže chránit jednotlivce před systematickým zneužíváním lži jako zbraně.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.