Příspěvek Lenky Tarabové z 15. listopadu pracuje s mylnou interpretací fotografie sídla České advokátní komory na Národní třídě. Autorka tvrdí, že na budově 17. listopadu „visela ukrajinská vlajka“ a ironizuje, že „v roce 1989 tam byli i Ukrajinci“. Tato konstrukce však neodpovídá realitě. Nikdo z oficiálních institucí, médií ani historie nic podobného netvrdí a výrok vzniká pouze spojením dvou nesouvisejících věcí – současné podpory Ukrajině a vzpomínky na události roku 1989.
Fotografie, kterou Tarabová používá, také nevznikla 17. listopadu. Ukrajinská vlajka na Kaňkově paláci visela dlouhodobě – a to minimálně od 6. listopadu, kdy Tomio Okamura nechal odstranit ukrajinskou vlajku vyvěšenou na Poslanecké sněmovně. Média v té době zaznamenala několik institucí, které naopak symbolickou podporu Ukrajině zopakovaly. Je tedy zřejmé, že šlo o standardní, delší dobu trvající gesto solidarity, nikoli o „provokaci“ nebo zásah do pietního aktu.
Představa, že by umístění ukrajinské vlajky na budově České advokátní komory jakkoli souviselo s událostmi 17. listopadu 1989, je klamné spojení dvou událostí oddělených 36 lety. Vlajka nijak nenahrazovala tradiční pietní výzdobu, která byla vyvěšena samostatně – české národní symboly byly na místě stejně jako každý rok.
Tarabová dále naznačuje, že vyvěšení ukrajinské vlajky představuje „neúctu k národním svátkům“ a dokonce „adoraci nacismu“. Jde o typické narativy ruské propagandy, které nemají žádnou oporu v realitě — Ukrajina je mezinárodně uznaný demokratický stát bránící se agresi, nikoliv „nacistický režim“. České instituce dlouhodobě vyvěšují vlajky spojeneckých či partnerských zemí na různé symbolické dny (vlajka EU, Izraele, Tibetu, obětí terorismu, atd.). Nejde o nic výjimečného ani o „nahrazování“ českých symbolů.
Jinými slovy: ukrajinská vlajka visela na budově dávno před 17. listopadem a nijak nesouvisela s připomínkou roku 1989. Tarabová vytváří falešné spojení a přisuzuje zcela běžnému symbolu solidarity politickou provokaci, která se však v realitě nestala.