Teroristický útok během chanukové akce na pláži Bondi Beach v australském Sydney ze 14. prosince 2025 se velmi rychle stal záminkou k šíření dezinformací, hoaxů a konspiračních teorií na sociálních sítích. Tragédie, při níž byli lidé zraněni, je cynicky zneužívána k antisemitským a protiizraelským útokům, jejichž cílem není hledání pravdy, ale vyvolávání nenávisti a relativizace násilí.
Jedním z terčů těchto manipulací se stal Arsen Ostrovský, známý právník a lidskoprávní aktivista, který byl při útoku zraněn. Jeho fotografie s krví na obličeji se objevily v médiích i na sociálních sítích. Záhy se však začal šířit falešný obrázek, který má „dokazovat“, že si své zranění inscenoval. Na podvrženém snímku sedí na trávníku, směje se a jiná osoba mu údajně nanáší krev jako při natáčení filmu.
Tento obrázek analyzovala americká společnost NewsGuard, podle níž jde o výtvor umělé inteligence. Konkrétně má jít o AI generovaný obraz vytvořený modelem Google Gemini, přičemž v souboru byl detekován digitální vodoznak SynthID, tedy strojově čitelná stopa určená k identifikaci AI obsahu. I bez technické analýzy je přitom patrné, že jde o podvrh – snímek obsahuje nesmyslné písmo na oblečení a deformované objekty v pozadí, typické znaky generativní umělé inteligence.
Cílem takového falešného obsahu není informovat, ale zesměšnit zraněného člověka a vyprovokovat uživatele sociálních sítí k nenávistným reakcím. Tragická událost je tak zneužívána k útokům na oběti a k posilování antisemitismu pomocí zcela smyšlených „důkazů“.
Současně se šíří i konspirační teorie o pachatelích útoku. Na některých platformách se objevují tvrzení, že útok spáchali Izraelčané vycvičení izraelskou armádou, což je typický příklad převracení reality a přesouvání viny z pachatelů na oběti. Podle dosud dostupných informací citovaných médii šlo o otce a syna, kteří byli zradikalizováni ideologií tzv. Islámského státu. Vyšetřování nadále pokračuje, ale tvrzení kolující na Telegramu a dalších sítích nejsou založena na žádných ověřitelných faktech.
Případ znovu ukazuje, jak rychle dokáže část online prostoru přejít od projevení soucitu k cynickému šíření nenávisti. Umělá inteligence se přitom stále častěji stává nástrojem, který má dodat lživým narativům zdánlivou „důkazní“ podobu. Právě proto je nezbytné zachovávat obezřetnost, ověřovat zdroje a nenechat se manipulovat obsahem, jehož jediným účelem je rozdmýchávání nenávisti a chaosu.