Po střelbě v Krakově ze 7. listopadu 2026 se vedle zpráv o možných krajně pravicových sympatiích pachatele rozšířilo také tvrzení, že ve skutečnosti šlo o krajně levicového aktivistu. V českém prostředí například Thomas Paukner psal, že střílel „progresivní levicový euro duhový aktivista“. Theodoros Savvakis zase na základě údajných výřezů z Facebooku psal o radikálním levičákovi, antifašistovi a anarchistovi. Tato tvrzení ale směšují několik různých otázek: komu patří fotografie a profily, jaké měl jejich autor názory a co pachatele vedlo k vraždění. Každá z těchto otázek vyžaduje vlastní důkazy.

Jedním z údajných dokladů levicového aktivismu je video maskovaného dlouhovlasého muže s nožem a baseballovou pálkou na pochodu rovnosti. Jak dohledal polský Demagog, jde o záběr z pořadu „Republika pyta“ z roku 2021. Reportáž pořídil Mikołaj „Jaok“ Janusz, který ztotožnění účastníka s krakovským útočníkem odmítl. Podle Demagogu napsal v překladu: „Ne, to není on. Podobné má jen delší vlasy.“ Pro tvrzení, že záběr zachycuje pachatele, nebyly předloženy průkazné podklady. Ani skutečná účast na pochodu rovnosti by sama o sobě nedokládala krajně levicové přesvědčení. České sdílení právě tohoto videa s uvedenou identifikací se nám zatím nepodařilo doložit.

U dalšího šířeného záběru je záměna osob doložená ještě jednoznačněji. Fotografie muže s transparentem na podporu uprchlíků pochází z protirasistického pochodu v Lodži z 28. března 2026. S tvrzením, že jde o krakovského střelce, ji spojovali například Jacek Saryusz-Wolski či poslanec Konfederace Andrzej Zapałowski. Demagog však porovnal další fotografie a kontaktoval skutečného účastníka pochodu. Muž jménem Maksymilian se proti spojování svého obličeje s pachatelem vražd ohradil. V tomto případě tedy údajný „důkaz“ politické minulosti útočníka ve skutečnosti zachycuje jiného člověka.

Jiné příspěvky pracují s fotografií člověka v plynové masce s duhovou vlajkou nebo s internetovým žertem obsahujícím portrét Jana Pavla II. a láhev piva. U těchto konkrétních výřezů naše dřívější ověření nedokázalo nezávisle potvrdit původ fotografie s vlajkou a totožnost maskovaného člověka. Ani případné potvrzení pravosti by však samo o sobě nedokládalo členství v Antifě, soustavný politický aktivismus či motiv útoku. Fotografie s duhovou vlajkou nemůže zastoupit celý politický životopis. Výsměch papeži zase automaticky neznamená příslušnost ke krajní levici.

Mezitím přibyly konkrétnější informace z vyšetřování. Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Waldemar Żurek v rozhovoru pro Radio Kraków z 10. listopadu uvedl, že se vyšetřovatelé dostali do pachatelova počítače a zjistili návštěvy stránek věnovaných norskému krajně pravicovému teroristovi Andersovi Breivikovi. Spolu s dalšími nálezy to ministr označil za silné indicie pro prověřování pravicového extremismu. Současně zdůraznil, že je nutné prověřit všechny hypotézy. Jde tedy o veřejně popsanou stopu, nikoli o zveřejněný konečný závěr o motivu vražd.

Také novější novinářská zjištění ukazují, proč je výběr několika příspěvků zavádějící. Wirtualna Polska 13. listopadu popsala internetové účty připisované pachateli a jeho údajné sledování obsahu oslavujícího násilníky a diktátory. Podle jejího zdroje spojeného se službami zveřejňoval nenávistné žerty o katolické církvi, LGBT i politicích levice a pravice a sledoval účty pozitivně zobrazující Hitlera. Tyto informace je nutné uvádět jako zjištění média, zčásti založená na anonymních zdrojích. Mluvčí prokuratury potvrdil zkoumání internetové aktivity, podrobnosti však redakci nesdělil.

I kdyby se prokázalo, že pachatel v roce 2021 skutečně sympatizoval s levicí nebo navštívil levicovou demonstraci, nevylučovalo by to pozdější inspiraci Breivikem. Pět let starý postoj není důkazem neměnného přesvědčení ani vysvětlením konkrétního zločinu. Člověk může své názory změnit nebo přejímat nesourodé extremistické podněty. Zda a jak se to dělo u tohoto pachatele, musí ukázat další zjištění. Stejně důležité je rozlišovat zájem o známého masového vraha, přijetí jeho politické ideologie a inspiraci jeho způsobem útoku. Ani tyto tři věci nejsou totožné.

Výhrady k tomu, jak rychle ministr vnitra Marcin Kierwiński po útoku veřejně mluvil o možných krajně pravicových sympatiích pachatele, jsou legitimní. Neopravňují ale k vydávání opačné verze za prokázaný fakt. Verdikt: Označování krakovského střelce za prokázaného krajně levicového aktivistu je nedoložené. Část používaných „důkazů“ zachycuje jiné lidi, další materiály neumožňují tak dalekosáhlé závěry. Starší příspěvky navíc samy o sobě nevyvracejí novější poznatky ani možnost pozdější radikalizace. O politickém motivu vražd musí rozhodovat souvislé důkazy, nikoli výběr fotografií podle toho, která politická nálepka se právě hodí.

Stav ověření k 15. listopadu 2026.

f13b2d58 7a5d 4069 8a4a 685d67829ea5

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.