Na Facebooku se šíří příspěvek Lukáše Fišera, který spojuje aktuální korupční vyšetřování na Ukrajině, výzvu bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova k volbám, protesty proti prezidentu Volodymyru Zelenskému i výročí okupace Československa. Výsledkem má být obraz připravovaného převratu řízeného Západem a připomínka, že Československo v roce 1968 údajně okupovali vlastně především Ukrajinci.
Příspěvek není celý smyšlený. Pracuje se skutečnými událostmi, ale doplňuje je nepřesnými podrobnostmi, zaměňuje časovou souvislost za důkaz společného plánu a na závěr využívá národnost několika sovětských funkcionářů k přenášení odpovědnosti za okupaci na dnešní Ukrajinu.
O okupaci rozhodovalo sovětské vedení, nikoliv Ukrajina
Fišer připomíná, že Leonid Brežněv, předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Podgornyj a ministr obrany Andrej Grečko byli ukrajinského původu. Podgornyj a Grečko skutečně pocházeli z ukrajinských rodin. Brežněv se narodil na území dnešní Ukrajiny, ale údaje o jeho národnosti se v sovětských dokumentech rozcházejí. Pocházel z ruské rodiny a podle historiků se považoval především za Rusa a sovětského komunistu.
Ani ukrajinský původ některých funkcionářů však z invaze nedělá ukrajinskou akci. Všichni jmenovaní jednali jako představitelé Sovětského svazu a Komunistické strany Sovětského svazu. Ukrajinská sovětská republika neměla vlastní zahraniční ani obrannou politiku a o vyslání vojsk do Československa samostatně nerozhodovala. Rozhodnutí přijalo sovětské vedení a operaci řídilo sovětské velení z Moskvy.
Stejný narativ použil již v roce 2018 tehdejší předseda KSČM Vojtěch Filip. Historik Petr Blažek tehdy upozornil, že národnostní dělení zatemňuje podstatu celé události. Komunistický systém byl řízen centralizovaně a rozhodující byla příslušnost k sovětské mocenské nomenklatuře, nikoliv místo narození jednotlivých funkcionářů.
Přenášet odpovědnost na dnešní Ukrajinu je podobné, jako kdyby současná Gruzie nesla odpovědnost za Stalinovy čistky pouze proto, že se Stalin narodil jako Gruzínec. O okupaci Československa rozhodla sovětská diktatura. Národnost vojáka nebo člena politbyra z něj nedělala zástupce dnešního samostatného státu.
Koncert existuje, součástí připomínky okupace ale není
V Praze se 21. srpna skutečně koná festival ukrajinských interpretů Pulse of Nation. Jde však o placenou kulturní akci věnovanou ukrajinské identitě a Dni nezávislosti Ukrajiny, který připadá na 24. srpna. Nejde o český státní koncert k výročí okupace ani o oslavu sovětských funkcionářů ukrajinského původu.
Ve stejný den se v Praze koná také samostatný program NeverMore 68, který výslovně připomíná invazi vojsk Varšavské smlouvy a její oběti. Spojování kulturního festivalu současné napadené Ukrajiny se sovětskou okupací Československa je proto především politickou interpretací autora příspěvku.
Korupční kauza je skutečná, „čtyři pytle“ jsou ale zkreslením
Skutečný základ má i popis korupčního vyšetřování. Ukrajinský Národní protikorupční úřad NABU oznámil podezření proti skupině, ve které měli působit současný a bývalý poslanec, zástupkyně vedoucího prezidentské kanceláře a představitelé státní banky.
Podle oficiálního oznámení NABU jde o 150 milionů hřiven v hotovosti, tedy přibližně 3,3 milionu dolarů. Peníze měly být přes účty nastrčených společností uvedeny do legálního finančního oběhu a použity ke složení kauce za obviněného v související korupční kauze Midas.
Na zveřejněné nahrávce skutečně zazní zmínka o „čtyřech pytlích“. Neznamená to však, že vyšetřovatelé našli čtyři pytle ukradené lidmi ze Zelenského okolí. Stejně tak NABU netvrdí, že si podezřelí jednoduše převedli 150 milionů na osobní účty. Vyšetřuje původ peněz, jejich praní přes kontrolované firmy a použití na kauci.
Zelenskyj sám v případu obviněn není. A protože jde o probíhající vyšetřování, je nutné odlišovat podezření od pravomocně prokázané viny.
Fedorov může Zelenského ohrozit. Tajný plán z toho nevyplývá
Pravdivá je informace, že bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k nalezení způsobu, jak uspořádat volby také během války. Existuje rovněž průzkum, podle něhož by Fedorov Zelenského v hypotetickém druhém kole porazil. V modelu prvního kola však skončil až třetí a ani neoznámil, že bude kandidovat.
Fedorov zveřejnil výzvu 18. srpna, zatímco NABU oznámilo podezření a podrobnosti operace následující den. Časová blízkost může vzbuzovat otázky, ale není důkazem společně připravené akce. Žádné důkazy, že Fedorov jednal po dohodě s NABU, západními státy nebo médii, příspěvek nepředkládá.
Navíc ani protestující, kteří dříve požadovali Fedorovův návrat do vlády, automaticky nepodpořili jeho výzvu k volbám. Podle Reuters se od ní část organizátorů distancovala. Většina Ukrajinců podle dostupných průzkumů nadále požaduje volby až po skončení bojů. Jejich konání během válečného stavu navíc zakazuje ukrajinský zákon.
Ani tvrzení, že do NABU „jmenoval lidi Západ“, není přesné. Mezinárodní experti se účastnili výběrové komise na ředitele úřadu, jeho jmenování však provedla ukrajinská vláda. Západní státy nejmenují vyšetřovatele NABU ani jim neurčují, koho mají stíhat.
Česká televize protesty nezamlčela
Opakovaná je také nepravda, že Česká televize o protestech proti Zelenskému „vůbec neinformuje“. ČT24 o nich informovala již 16. července, následovaly další zprávy, reportáž v Horizontu, samostatný blok v pořadu 90’ ČT24, podcast Za Horizont i informace o dalších pochodech a Fedorovově výzvě k volbám.
Protesty navíc nebyly jen obecnou demonstrací proti Zelenskému. Jejich účastníci požadovali návrat Fedorova do čela obrany, odvolání velitele armády Oleksandra Syrského, pokračování reforem a lepší komunikaci prezidentské kanceláře. Označení „protesty proti Zelenskému“ není úplně chybné, ale výrazně zjednodušuje jejich konkrétní důvody.
Podobně nepodložené je tvrzení o synchronizované kampani všech významných západních médií. Média informovala ve stejném čase proto, že Fedorov vydal veřejné prohlášení a NABU zahájilo rozsáhlou operaci. Část redakcí navíc přebírá zprávy stejných tiskových agentur. Podobná témata nebo formulace titulků nejsou důkazem společného politického řízení.
Vyřazení ruského Jabloka je pravdivá část příspěvku
Fišer na závěr připomíná, že Rusko vyřadilo z parlamentních voleb stranu Jabloko, která jako jediná legálně působící strana otevřeně vystupovala proti válce. Tato část příspěvku odpovídá skutečnosti. Ruský Nejvyšší soud zrušil registraci kandidátky Jabloka a následně zamítl její odvolání.
Vítězství Jednotného Ruska ale v okamžiku zveřejnění příspěvku ještě nebylo výsledkem voleb, nýbrž očekáváním. Vyřazení protiválečné opozice, věznění kritiků a válečná cenzura každopádně ukazují, proč nelze ruské a ukrajinské politické poměry mechanicky stavět na stejnou úroveň.
Verdikt: Zavádějící
Příspěvek Lukáše Fišera není úplným výmyslem. Vychází ze skutečné korupční kauzy, skutečné Fedorovovy výzvy, reálného průzkumu i skutečného vyřazení ruského Jabloka. Manipulace spočívá ve způsobu, jakým jsou tyto informace poskládány.
Zmínka o pytlích peněz se mění v údajnou prokázanou krádež, časová souvislost v důkaz západního spiknutí, hypotetický průzkum v předem známý výsledek voleb a ukrajinský původ několika sovětských funkcionářů v odpovědnost dnešní Ukrajiny za srpen 1968. Největší problém tak neleží v jednotlivých pravdivých detailech, ale v příběhu, který z nich má vzniknout.
