Venkov už bohužel dávno není zónou bez drog

Prezident Miloš Zeman chce věřit, že se venkov stane hybnou silou nového národního obrození, které přinese život v komunitě, „bez feťáků“ a na bázi rodiny, tedy muže, ženy a dětí. Řekl to ve středu 29.1.2020 na Pražském hradě starostům všech obcí, které se od roku 1995 staly Vesnicí roku.

„Važme si venkova, z něhož svého času vzniklo i národní obrození, když města byla do značné míry poněmčena, a já bych chtěl věřit, že venkov, včetně menších a středních měst, bude rovněž hybnou silou něčeho, co bych přirovnal k novému národnímu obrození,“ řekl prezident.

 „Chtěl bych věřit, že venkov, včetně menších a středních měst, bude hybnou silou něčeho, co bych přirovnal k novému národnímu obrození. To znamená život v komunitě a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tj. muže, ženy a dětí,“ shrnul prezidentův projev Jiří Ovčáček na Twitteru.

Z čeho vychází při predikci, že se lidé budou stěhovat více na venkov, prezident neřekl. Bohužel data ukazují zatím něco jiného a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Náš web však není prognostickým ústavem a tak nebudu věštit budoucnost.

Co bych ovšem chtěl zmínit, je mýtus, že drogy se berou jen ve městech. Tak tomu zdaleka není. Pocházím z Kolínska. V okolí je konzumací drog třeba legendárně známé malé městečko Pečky nebo obec Suchdol (u Kutné Hory).

Loni v únoru zase policisté odhalili v Příkrém v Podkrkonoší varnu pervitinu. Z obce, která má okolo 200 obyvatel, bylo zásobováno celé Semilsko.

Samotná města tak špatně na tom nejsou. Velmi legendární v konzumaci a distribuci drog je česko-německé pohraničí. Že drogy jsou problém i na venkově, ukazuje i zpráva určená vládě.

Venkov má bezesporu své kouzlo. Třeba mladí lidé se tam méně nudí, protože musí pomáhat i s domem nebo zahradou. Je tu čistší ovzduší… Tvrdit však, že venkov je „zónou bez drog“, je nesmysl.