Diskutovat o věcech, o kterých nemají někteří lidé dostatečné informace a znalosti, se stalo národním sportem. Příkladem může být situace z pražských Řeporyjí, která je nyní hojně diskutována na sociálních sítích. Připomeňme si krátce, co se stalo.
Video, které bylo zveřejněno starostou Pavlem Novotným, zachycuje situaci na řeporyjském přejezdu, kde ve středu kolem poledne začnou blikat červená výstražná světla, sklopí se závory a auta okolo zastaví. Následně přichází skupinka tří dospělých žen a asi třinácti malých dětí, která bez ohledu na výstrahu přejezd přebíhá a míří k železniční stanici. „Ženy byly v průběhu včerejšího (čtvrtečního) dne k případu vyslechnuty. I nadále probíhají standardní úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení,“ uvedli policisté na sociální síti Twitter.
Na sociálních sítích se začaly objevovat informace, které částečně ospravedlňují dospělé ženy. Mezi diskutujícími se objevili rovněž lidé, kteří tvrdí, že incident viděli a podle nich na skupinu mával průvodčí vlaku z přilehlé stanice, kam školka pospíchala. K této věci je však nutné napsat, že pokud tomu tak bylo, jednalo se i o pochybení průvodčího.
Situace na železnici se díky liberalizaci znepřehlednila. Už před řadou let se společnost řídící železniční dopravu (Správa železnice, dříve SŽDC) oddělila od společnosti České dráhy jakožto dopravce. V tento moment došlo k tomu, že průvodčí, vlakvedoucí, strojvedoucí jsou zaměstnanci dopravce, zatímco výpravčí a dispečeři jsou zaměstnanci jiné společnosti, oné Správy železnic. Je to z toho důvodu, že na kolejích se nepohybují už jen vlaky Českých drah a doprava se musí řídit komplexně, nemůže si ji řídit každý dopravce sám. Bylo by to nebezpečné. V tento moment tedy je nutné říct, že ze zákona průvodčí nemá kompetenci řídit dopravu, protože není zaměstnanec správy dráhy. Stanice Praha – Řeporyje je řízena na dálku.
Musíme však do úvahy vzít i lidský aspekt celého problému. Konečný verdikt o jak nebezpečný manévr šlo nechme vyšetřovatelům. Hodně totiž záleží na tom, v jaké poloze bylo návěstidlo stojícího vlaku. Pokud bylo v poloze „stůj“, byl to neuvěřitelný risk, protože v ten okamžik stanicí mohl projet jakýkoliv jiný vlak. Stanice má totiž tři koleje. Pokud návěstidlo bylo v poloze „volno“, posádka vlaku mohla s jistotu vědět, že na trati není jiný vlak a nebyl tedy ohrožen ničí život.
Jsem rád, že se snad v médiích ještě neobjevila jména žen. Věřím, že tato situace pro ně byla ponaučením a už nikdy nic takového neudělají. Kromě aspektu ohrožení tu existuje ještě výchovný aspekt. Jednalo se o malé děti, kterým by mělo být vštěpováno, že když přejezd bliká, tak na něj nemá nikdo vcházet.
Český drahám, a i jiným dopravcům, jsou často vyčítána zpoždění vlaků. Tato zpoždění jsou ovšem i způsobena právě mimo jiné i nezodpovědností lidí, kteří vjíždí nebo vchází na přejezdy ve výstraze, kde nemají co dělat. Sebevraždy, to je už asi jiná kapitola. Další část zpoždění tvoří například změny počasí, výluky a samozřejmě i technické problémy. Každý stroj se jednou za čas rozbije. Lidé, kteří vchází na blikající přejezd však si musí uvědomit, že za prvé riskují svůj život, za druhé mohou způsobit trauma například i strojvedoucímu vlaku a to i v případě, že třeba na poslední chvilku uskočí. V té rychlosti si strojvedoucí nemůže být jist, zda někoho skutečně „trefil“ nebo ne. Buďme k sobě ohleduplní.