Před pár týdny se lékařům z pražského IKEM podařilo během jedinečného zákroku zachránit život pětitýdenní holčičce, které transplantovali kus jater darované jejím skvělým strýcem. Šlo o výkon, jemuž jsme zaslouženě tleskali, a doteď se upřímně těšíme z vědomí, že miminko bude v pořádku.
Měl jsem to štěstí poznat profesora Šámánka, který v naší zemi zavedl kardiochirurgii dětí ještě před narozením, v matčině děloze. Jeho nástupce, dobrý, laskavý prof. Šnajdauf svýma velkýma rukama zachraňuje životy novorozencům v Motole skoro denně. Na podobný zázrak se čeká v případě malé Madlenky, která zatím bezúspěšně hledá dárce kostní dřeně, a všichni, kdo jsme o jejím případu slyšeli, se modlíme, aby se včas našel.
Léčebné terapie, které děťátka podstupují představují synergii toho nejpokročilejšího z našeho porozumění genetice, medicíně, chemii, technologiím a lidské obratnosti spočívající v rukách lékařů.
Teď sejdeme o patro níž. Pro ty šťastnější z nás platí, že své zdraví máme z velké části ve vlastních rukách – stačí chovat se trochu racionálně (necpat se, chronicky se neopíjet, nekouřit, hýbat se) a chodit na preventivní prohlídky. Z některých studií vyplývá (naposledy to ověřili konzultanti z McKinsey), že až 40 procent celkové zátěže nemocemi umíme snížit známými metodami – a dvě třetiny toho jde sundat čistě přes prevenci. Přeloženo: míň lidí v nemocnici, míň bolesti, míň výdajů, delší život ve zdraví. V Česku bychom si zdravějším životním stylem a prevencí mohli prodloužit život až o 3,5 roku. Místo prevence radši sypeme peníze do léčby. Polovina úmrtí v ČR souvisí s tím, co jíme, pijeme nebo kouříme.
A jak to vše souvisí s očkováním? Nejúčinnější prevencí infekčních chrob je totiž očkování. Geniální objev, který od dob Edwarda Jennera zachránil stovky milionů lidských životů. Jenže prevence je co? Nuda. Šeď. Kde je story? Kde je drama? Zázrak? Něco? Nikde nic. Prostě nuda. Když se to povede, nestane se nic. Neumřete na záškrt. Nedostanete spalničky. Nepřijdete o půlku dětí do jejich pěti let.
A teď sejdeme ještě o patro níž. Mezi skupinou lidí, která tleskají lékařům za chirurgii novorozenců (patřím tam), a skupinou lidí, která tak úplně nehoří pro prevenci (patřím tam) je dost jistě velký průnik. Data k tomu nemám, ale na to asi stačí běžná lidská zkušenost.
No a teď si vezměte, že lékařům za kardiochirurgii tleskají titíž lidé, kteří nejenže kašlou na prevenci, ale ještě k tomu si myslí, že kdyby si měli zajít na očkování, tak se z nich stane geneticky modifikovaná zombie kukuřice.