V českém veřejném prostoru se znovu ukázalo, že dělat satiru je někdy obtížnější než vysvětlovat fyziku osmákům v pátek odpoledne. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že Ukrajině poskytne elektrické generátory v hodnotě až deseti milionů korun. Jde o pomoc v situaci, kdy je velká část země paralyzována výpadky elektřiny v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu – a to navíc během silných mrazů. Přesto se pod zprávou objevily komentáře, které by samy o sobě vystačily na učebnici mediální gramotnosti.619575634 10215647128968799 6401297840914989248 n

Část diskutujících se s vážnou tváří ptá, „jak chtějí generátory používat, když tam nejde elektřina“. Zařízení, jehož účelem je vyrábět elektřinu tam, kde žádná není – typicky právě při výpadcích proudu. Nejde o technologii z laboratoří CERN, ale o princip známý desítky let, používaný při povodních, kalamitách i na stavbách.

Zvláštní kapitolu tvoří rozhořčení nad samotnou pomocí. Objevují se tvrzení, že „vláda slíbila, že na Ukrajinu nepůjde ani koruna“. Takové prohlášení však v této podobě neexistuje – a už vůbec ne jako závazek platný navěky bez ohledu na vývoj války, humanitární situaci či bezpečnostní zájmy Česka.

Je přitom dobré dodat kontext, který v rozhořčených komentářích často chybí. Stát mluví o pomoci do výše deseti milionů korun, zatímco čeští občané a firmy už prostřednictvím sbírek vybrali zhruba 130 milionů korun na generátory a další energetickou pomoc. Jinými slovy: veřejnost je v tomto ohledu nejen solidární, ale i výrazně štědřejší než státní rozpočet v provizoriu.

Celá epizoda tak není ani tak příběhem o vládní pomoci, jako spíš o tom, jak snadno se může veřejná debata zvrhnout v absurdní kolotoč nepochopení základních pojmů. Generátor nevznikl proto, aby fungoval tam, kde elektřina je. Právě naopak. A válka na Ukrajině bohužel nevznikla proto, aby byla „vhodná“ pro komentáře na sociálních sítích.

Pokud má tahle debata nějaký pozitivní efekt, pak snad jen ten, že znovu ukazuje, proč je mediální a technická gramotnost stejně důležitá jako empatie. Bez jedné i druhé totiž generátor veřejné diskuse vyrábí spíš hluk než světlo.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.