V posledních dnech se na sociálních sítích, mimo jiné prostřednictvím české političky Petry Rédové, začal šířit výrok maďarského premiéra Viktora Orbána, podle něhož „80 % mezinárodních podvodníků jsou Ukrajinci“. Tento výrok měl údajně zaznít v souvislosti s odmítavým postojem k přijetí Ukrajiny do Evropské unie. Ač se může zdát, že jde o tvrdé a konkrétní tvrzení podložené statistikami, skutečnost je výrazně složitější – a problematičtější.
Výrok skutečně pronesl Viktor Orbán 30. května 2025 v rozhovoru pro státní rozhlas. Hovořil o tom, že maďarské domácnosti ročně přicházejí o miliardy forintů kvůli online podvodům, přičemž až „80 % těchto zločineckých sítí“ má podle něj napojení na Ukrajinu. Je však podstatné zdůraznit, že Orbán nijak nedoložil, odkud toto číslo pochází. Neodvolával se na žádnou konkrétní policejní statistiku, studii ani bezpečnostní zprávu.
Navzdory absenci důkazů a vědeckých dat výrok rychle zdomácněl v určitých politických kruzích a na sociálních sítích. V českém prostředí jej bez kontextu sdílela například Petra Rédová, čímž z výroku „80 % kyberpodvodů s ukrajinským napojením v Maďarsku“ vzniklo zobecněné tvrzení, že 80 % všech mezinárodních podvodníků jsou Ukrajinci. Taková interpretace je však nejen nepřesná, ale také nebezpečně stigmatizující.
Jak je to tedy s kyberkriminalitou ve světě a v Evropě doopravdy? Podle tzv. World Cybercrime Indexu z roku 2024, vytvořeného odborníky z Oxfordské univerzity, skutečně patří Ukrajina mezi země s výraznou kyberzločineckou aktivitou – hned za Ruskem. Tato data ale nejsou důkazem o systematickém podílu Ukrajinců na konkrétní oblasti podvodů v rámci EU. Naopak, Ukrajina je často sama cílem útoků, především ze strany Ruska.
Ukrajinské skupiny se v minulosti podílely na některých ransomwarových útocích, například v USA, kde ukrajinský občan figuroval v případu napadení nemocniční sítě. Tyto případy byly však vedeny zločineckými skupinami motivovanými finančním ziskem, bez státní podpory nebo politické motivace. Jde o zásadní rozdíl oproti kyberútokům vedeným z Ruska, které často nesou znaky hybridního válčení a jsou podporovány státními strukturami.
Například v České republice byla v roce 2021 terčem ransomwarového útoku příbramská nemocnice. Útok byl veden skupinou napojenou na ruskou kybernetickou scénu. Podobné útoky zaznamenaly také Německo, Velká Británie nebo USA. Často šlo o tzv. dvojitý ransomware, který nejen zašifruje data, ale zároveň hrozí jejich zveřejněním. V těchto případech hrály ruské skupiny klíčovou roli, a to jak technickou, tak organizační.
Srovnání ruské kybernetické mašinérie se zločineckými jednotlivci ukrajinského původu tak není na místě. Přesto se v politické a dezinformační rétorice rozdíly tohoto typu rády stírají. Šíření neověřených výroků, jako je ten od Viktora Orbána, pak posiluje stereotypy a ztěžuje veřejnosti orientaci ve skutečných bezpečnostních hrozbách.
Shrnutí:
- Viktor Orbán prohlásil, že „80 % kyberpodvodných sítí v Maďarsku“ má ukrajinské napojení.
- Toto tvrzení není doloženo žádnými veřejnými daty.
- Výrok byl zkreslen a šířen jako údaj o „mezinárodních podvodnících“, například Petrou Rédovou.
- Ukrajina je sice jedním ze zdrojů kyberkriminality, ale také častým cílem útoků.
- Největší a nejorganizovanější hrozbu v kyberprostoru pro Evropu i svět dlouhodobě představují státem podporované ruské skupiny.
Na místo zobecnění bychom tedy měli volit opatrnost, kritické myšlení a důraz na ověřitelná fakta. V boji s kybernetickou kriminalitou jsou emoce a politické narativy spíše překážkou než řešením.