Počínaje prezidentskou kampaní se ve veřejném prostoru hodně spekuluje o vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Začala to dezinformační kampaň Andreje Babiše prohlášeními , že vláda a Petr Pavel nás chtějí zatáhnout do války a Andrej Babiš je ten, který chce vyjednat mír.
U této příležitosti je však nutné i zdůraznit, že jakkoliv slovo mír zní krásně a honosně, bavíme se o míru s mocností, které se nedá věřit. Rusko porušilo Budapešťské memorandum, ve kterém garantovalo územní celistvost Ukrajiny. Rusko porušilo Minské dohody. Rusko neustále lže například o sestřelení civilního letu MH-17 nebo o masakru v Buči. Zkrátka, Putinovu režimu se v ničem nejde věřit.
Na stranu druhou tahle válka nemůže trvat do nekonečna. Ukazuje se, že Rusko nemá sílu změnit režim na Ukrajině a dobýt velká města. Neuspělo u Kyjeva, neuspělo u Charkova, neuspělo u Chersonu. Jen Mariupol dobylo za cenu zničení celého města. Ukrajinská armáda však nemá na to zcela vytlačit armáda Ruska ze svého území. S ofenzivou například na okupovaném Krymu ani nezačala. Z toho plyne, že tahle válka může skončit nějakým „patem“, pokud nebude trvat do nekonečna. Druhou variantou už je jen kapitulace jedné ze stran. Ukrajina k ní nemá důvod a Putin se k ní zřejmě nechystá.
Protože se ovšem Rusku nedá věřit v ničem, je také nutné říci, že by někdo musel být garantem míru na Ukrajině. Mohla by to být OSN? Možná, ale OSN nemá žádnou svou armádu. A zeptejme se, kdo v současné době má takovou sílu, aby byl schopen monitorovat situaci na tak velkém území jako Ukrajina? V podstatě to jsou jen armády NATO a možná Čína, několik arabských státu a Izrael. Pravděpodobnost, že by například Brazílie a Argentina hlídala mír na Ukrajině, je nízká. Případná mírová smlouva tedy paradoxně zapříčiní účast českých vojáků na Ukrajině. Na zaminované Ukrajině. Ruská agrese na Ukrajině nás bude stát něco i po případném vyhlášení “patového” výsledku války. Jsou si toho zastánci „patu“ vědomi?