Příspěvek Radima Fialy (SPD) pracuje s tvrzením, že „každých 18 minut v Německu proběhne útok nožem“ a že „každý třetí den po takovém útoku zemře člověk“, přičemž pachatele mají být „zejména muži ze Sýrie a Afghánistánu“. Část čísel skutečně vychází z oficiálních německých statistik, jenže způsob, jak jsou v postu poskládaná a interpretovaná, je v několika bodech zavádějící – a některé teze se z veřejně dostupných dat nedají potvrdit v podobě, v jaké je SPD prezentuje.
Co říkají oficiální německé statistiky
Tvrzení o „každých 18 minutách“ odpovídá přepočtu z údaje, že policie v Německu v roce 2024 evidovala 29 014 případů označených jako „Messerangriff“. To je zhruba 80 případů denně, tedy přibližně jeden každých 18 minut. Stejné číslo uvádí i německý bezpečnostní web Prosecurity, který přebírá data z PKS (Policejní kriminální statistiky).
Jenže klíčový detail je v tom, co se do těch 29 014 započítává. V roce 2024 jde o nově sledovaný souhrnný ukazatel, do něhož spadá nejen fyzické napadení, ale ve velké části také vyhrožování nožem. Prosecurity k tomu uvádí, že významná část těchto případů spadá právě do kategorie „Bedrohung“ (hrozba). To znamená, že slogan „útok nožem každých 18 minut“ sice sedí aritmeticky, ale je mediálně vyostřený: veřejnost si pod „útokem“ typicky představí bodnutí/pořezání, zatímco statistika zahrnuje i hrozby.
Druhé ústřední tvrzení – že „téměř každý třetí den zemře v Německu jeden člověk po útoku nožem“ – SPD v postu odkazuje na česká média. Novinky skutečně podobnou formulaci použily, ale jde o závěr, který už není jednoduše dohledatelný jako standardní, transparentní ukazatel v německé PKS ve stejné definici, jakou SPD používá pro „Messerangriffe“ (kde jsou i hrozby). Bez jasně uvedené metodiky (co přesně se počítá jako „smrt po útoku nožem“, z jaké databáze, za jaké období a zda jsou vyloučeny hrozby) je to tvrzení v této podobě slabě ověřitelné a z hlediska srovnání s číslem 29 014 i logicky problematické.
Zavádějící je také graf/řada „2019–2023“ vs. „2024“. SPD přebírá řadu 6 307 → 8 954 a pak skok na 29 014, ale sama zároveň přiznává poznámkou, že od roku 2024 se do ukazatele započítává i vyhrožování nožem. To je přesně ten důvod, proč se tato časová řada nedá číst jako „prudký nárůst útoků“: rok 2024 má širší definici a s předchozími roky není přímo poměřitelný (Novinky ostatně tu metodickou poznámku uvádějí také).
Nejslabší částí Fialova postu je tvrzení o pachatelích: „zejména muži ze Sýrie a Afghánistánu“ a „cizinci útočí noži šestkrát více“. Odkaz na „šestkrát“ se v německém prostoru objevoval opakovaně, ale fact-check Correctivu už dříve upozornil, že podobná tvrzení bývají vytržená z kontextu nebo nepřesně připsaná zdrojům (např. Bundespolizei report), případně zaměňují různé statistiky a definice. Navíc i když některé reporty či komentáře pracují s nadreprezentací určitých skupin v některých typech kriminality, neznamená to automaticky, že lze bez další metodiky paušálně říct „u útoků nožem jsou hlavně Syřané a Afghánci“ pro celé Německo a ve stejné definici jako „Messerangriffe 2024“.
Část o Rakousku, Nizozemsku a Británii SPD uvádí jako doprovodný kontext, ale i zde jde převážně o sekundární převyprávění (často z českých médií) bez odkazu na primární statistiky v jednotné definici; například čísla o Nizozemsku a růstu v Londýně SPD zjevně přebírá z českých článků, nikoli z přímo citovaných národních statistik. Jako publicistický kontext to fungovat může, ale pro „tvrdé“ srovnání států je to metodicky slabé.
Shrnutí: Radim Fiala má pravdu v tom, že Německo v roce 2024 evidovalo 29 014 případů „Messerangriff“ a že to aritmeticky vychází na cca jeden případ každých 18 minut. Zároveň ale post zamlčuje (nebo odsouvá do poznámky) klíčový fakt, že tato statistika zahrnuje i hrozby nožem, a míchá ji s nejasně doloženým tvrzením o úmrtích „každý třetí den“. Nejproblematičtější jsou paušální soudy o pachatelích a „šestinásobku“, které bez přesně definovaného zdroje a metodiky nelze korektně potvrdit v podobě, v jaké je SPD prezentuje.