Kazachstánem v posledních dnech otřásly nepokoje označované za nejhorší od dosažení nezávislosti bývalé sovětské republiky před třemi desetiletími. Přestože je země nejbohatší v regionu střední Asie, značná část obyvatel zůstává chudá.
Zabito bylo i osmnáct příslušníků bezpečnostních složek. Kazašská vláda požádala o podporu Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jež je pod ruským vedením. Do země dorazilo 2500 zahraničních vojáků. Komentáře dění v Kazachstánu se rychle rozdělily podle nepřekvapivých linií. Část v tom viděla boj za demokracii proti autoritářskému režimu a vyslání ruských vojsk jako dalšímu důkazu rozpínavosti Moskvy. Z druhé strany se zase mluvilo o nebezpečném a naivním vyvážení západního liberalismu, jehož jediným výsledkem bude přeměna stabilní diktatury v chaotický padlý stát. Nejradikálnější kritici západní odpovědi dokonce tvrdí, že demonstrace rozpoutal sám Západ, nejčastěji je zmiňovaná britská tajná služba MI6, ve snaze uchránit svůj podíl při těžbě kazašského nerostného bohatství. Na stranu Ruska se postavil v českém prostředí nejvíce Ivan David z hnutí SPD a komunisté.
Náznaky, že by za protesty snad mohly Spojené státy, jsou úsměvné. USA mají jen minimum možností, jak se do nynějšího dění zapojit – v zemi nemají v těchto dnech ani velvyslance. Pokud by hlasitě podporovaly demonstranty, nutně by to vedlo k dalšímu vyostření sporů s Ruskem, které Washington pravidelně obviňuje z organizování „barevných revolucí“.
Nepokoje, které nedávno propukly a v dalších dnech se rozšířily napříč zemí, odstartovalo prudké zdražení LPG. Nespokojenost s vládní elitou, která je odtržena od lidí, je ale velká a neomezuje se zdaleka jen na ceny pohonných hmot. Kazaši protestují i proti rostoucí sociální a ekonomické nerovnosti, která se ještě prohloubila během pandemie koronaviru. Přestože je Kazachstán významným vývozcem ropy a plynu, dosahuje tamní průměrná mzda pouhých 570 dolarů za měsíc (asi 12,5 tisíc korun) a mnozí lidé berou ještě mnohem méně.