Kazachstán skutečně spustil projekt na podporu srážek. Manipulací je však tvrzení, že vědci dříve popírali všechny pokusy ovlivňovat počasí, i záměna této metody s běžnými stopami za letadly.
Zpráva o tom, že Kazachstán zkouší takzvané osévání mraků, vyvolala na sociálních sítích předvídatelnou reakci. Ve facebookové skupině věnované chemtrails ji uživatel doplnil slovy „Pak že dezinformace“ a otázkou, co asi budou do mraků přidávat. V komentářích se objevilo také tvrzení, že ovlivňování počasí bylo dosud označováno za konspirační teorii a „říkali, že to není možné“. První část příběhu je pravdivá. Druhá je ukázkový slaměný panák.
Kazachstán projekt skutečně spustil
Kazachstánský projekt není výmyslem médií. Podle oficiální zprávy tamní vlády byl slavnostně zahájen 16. května 2026 v Turkestánu a jeho plný provoz měl začít o den později. Má pomoci se zásobováním vodou na více než 911 tisících hektarech zemědělské půdy na jihu země. Kazachstán na něm spolupracuje s Národním meteorologickým centrem Spojených arabských emirátů, které má s úpravami srážek zkušenosti od konce 80. let.
Také zpráva iDNES.cz, jež se na Facebooku šíří, popisuje skutečnou metodu. Speciální letadlo vyhledá vhodný mrak a rozptýlí v něm mikroskopické částice. V kazachstánském projektu jde podle dostupných informací o soli, zejména chlorid sodný a chlorid draselný. Částice mají napomoci spojování drobných kapiček vody, které mohou zvětšit svou hmotnost a spadnout jako déšť.
Titulek o „umělém vyvolání deště“ je však nutné číst s důležitým omezením: metoda neumí vyrobit vodu ani vytvořit dešťový mrak z jasné oblohy. Potřebuje již existující vhodnou oblačnost s dostatkem vlhkosti. Světová meteorologická organizace výslovně uvádí, že energie v meteorologických systémech je příliš velká na to, aby člověk těmito postupy vytvářel celé dešťové systémy, měnil proudění větru nebo odstraňoval extrémní počasí. Programy na podporu deště či sněžení, potlačování krup a rozptylování mlhy přesto fungují ve více než padesáti zemích.
Účinek může být omezený a není jistý
Ani samotná účinnost osévání mraků není snadno měřitelná. Nikdo nemůže přímo pozorovat, kolik by z téhož mraku napršelo bez zásahu. Americký kontrolní úřad GAO při rozboru dostupných studií zjistil odhady zvýšení srážek od nuly do dvaceti procent. Současně upozornil na omezené množství spolehlivých dat a na to, že bez správného typu mraků metoda nefunguje. Kazachstánem uváděných deset až dvacet procent je tedy očekávaný možný přínos, nikoli už prokázaný výsledek nového programu.
Obavy sousedního Kyrgyzstánu z možného narušení vodního cyklu proto nelze vydávat ani za potvrzenou katastrofu, ani je jednoduše zesměšnit. Takový projekt má být průhledný, dlouhodobě sledovaný a vyhodnocovaný. Dosavadní vědecké poznatky však nepotvrzují představu, že by lokální osévání mraků dokázalo „krást déšť“ sousedním státům nebo měnit počasí v celé Střední Asii. Stejně tak dostupné studie podle WMO nezjistily při dosud používaných množstvích běžných činidel významné dopady na zdraví či životní prostředí. To nevylučuje potřebu kontroly, ale neprokazuje scénáře o plošném trávení obyvatelstva.
Nikdo seriózní netvrdil, že počasí nelze ovlivnit vůbec
Druhá rovina příspěvků je proto zavádějící. Vědci ani fact-checkeři nepopírají samotnou existenci osévání mraků. Také web Manipulátoři.cz už dříve výslovně popsal rozdíl mezi veřejně prováděnou, lokální a omezenou metodou na podporu srážek a konspirační teorií o tajném celosvětovém rozprašování látek z běžných dopravních letadel.
Vyvraceno je něco jiného: tvrzení, že běžné bílé čáry za letadly dokazují utajované chemické postřiky, řízení počasí, ovládání lidí nebo jejich úmyslné trávení. Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí jsou viditelné kondenzační stopy oblaky ledových krystalků. Vznikají, když se vodní pára v horkých spalinách motoru setká s velmi studeným a dostatečně vlhkým vzduchem ve velké výšce. Podle místních podmínek mohou rychle zmizet, ale také přetrvat déle než den, rozšiřovat se a připomínat vysokou oblačnost. Ani dlouhá stopa nebo kříž na obloze proto nejsou důkazem rozprašování činidel.
Z existence osévání mraků nelze odvodit pravdivost chemtrails stejně jako z existence zemědělských postřiků nelze odvodit, že každý dopravní letoun tajně práškuje pole. Jde o záměnu dvou odlišných jevů a následné podsunutí výroku, který druhá strana ve skutečnosti netvrdila.
Verdikt: Zpráva o kazachstánském programu je pravdivá, doprovodný narativ je zavádějící. Kazachstán skutečně spustil lokální projekt osévání existujících mraků. Tato metoda je známá desítky let, její možnosti jsou omezené a výsledky nejisté. Zpráva ale nedokazuje existenci chemtrails ani tvrzení, že vědci a fact-checkeři dříve popírali jakoukoli možnost člověka ovlivnit srážky.
