Poslanecká sněmovna zvolila ve středu večer novým ombudsmanem Stanislava Křečka, kterého nominoval prezident Miloš Zeman. Získal 91 hlasů ze 180 možných a porazil tak ve druhém kole volby právníka Víta Alexandra Schorma, nominanta Senátu. Ten získal 53 hlasů.
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) serveru iRozhlas.cz řekl, že plánuje odchod ze strany, pokud ji neopustí místopředsedové. Vedení sociální demokracie se chce znovu zabývat jeho chováním. Vedení strany se chce poslancovým chováním zabývat poté, co ve středu ve sněmovně mluvil o snahách ovlivnit volbu ombudsmana v neprospěch později vítězného kandidáta Stanislava Křečka. Uvedl, že se dozvěděl o tom, jak ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek poslal předsedům stran SMS. V nich jim podle Foldyny „v podstatě vyhrožoval problémy“, pokud budou volit Křečka. O organizaci řekl, že „údajně pomáhá lidem“.
Foldynu nařkli ze lži někteří opoziční poslanci. Šéfové ODS, Pirátů, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN uvedli, že od Pánka žádnou zprávu nedostali. Rovněž Pánek pro Deník N odmítl, že by posílal jakékoli výhrůžné zprávy. „S politiky komunikuji, to je pravda, ale nikdy žádné výhrůžné SMS ani jiné výhrůžné zprávy neposílám. Tedy ani teď,“ napsal ředitel neziskové organizace Deníku N.
Sociální demokracie se od Foldynova vyjádření o Člověku v tísni distancovala. Místopředseda strany Ondřej Veselý uvedl, že jde o Foldynův osobní názor, ne názor ČSSD. Ve čtvrtek Veselý řekl, že stranické vedení by se mělo podle jeho názoru Foldynovým chováním zabývat.
Někteří členové sociální demokracie Foldynu vyzvali k omluvě. Například ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček na Twitteru uvedl, že Foldyna vyjadřuje názory, které neodráží postoje vedení ČSSD a hodnoty strany. „Šíření pomluv od řečnického pultíku, jinak to nejde nazvat, je další kapka do přetékajícího džbánu,“ napsal Petříček.
Nepravdivého výroku se dopustil i nový ombudsman Stanislav Křeček. Ten pro Deník N řekl, že „úřad nebyl zřízen na ochranu lidských práv, to je omyl. Nejsme úřad na ochranu lidských práv. Evropská unie chce, abychom zřídili jiný úřad na jejich ochranu. Ombudsman je zřízen proto, aby upozorňoval na nesprávnou činnost vybraných státních orgánů. Nic jiného.“
První věta jeho výroku by šla považovat za pravdivou. To je vše. Schválením antidiskriminačního zákona v roce 2009 se ochránce stal orgánem pomáhajícím obětem diskriminace. O tom jasně hovoří zákon 349/1999 Sb., tedy Zákon o veřejném ochránci práv, konkrétně § 21b:
„Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem
a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b) provádí výzkum,
c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,
d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.