Na sociálních sítích se šíří příspěvek, který informuje o náhražce vanilky, maliny či jahody v jídlech. Má jim být látka kostoreum, což jsou zjednodušeně sušené perinální žlázy bobra. „Přemýšleli jste někdy, odkud pochází umělá příchuť malina, vanilka nebo jahoda? Toto jsou sušené perinální žlázy bobra. Obsahují kastoreum, potravinářské přídatné látky obvykle uvedené jako přírodní ochucovadla v seznamu přísad. Castoreum je exudát z ricinových sáčků zralého severoamerického bobra. Jedná se o nažloutlou sekreci v kombinaci s bobří močí, používanou při pachovém značení území,“ stojí v příspěvku.
Jedná se o zavádějící informaci. Na území EU rozhodně výrobci nemohou odbýt věc tím, že je uvedno „přírodní ochucovadlo“, ale musí uvést jaké. Kastoreum se přitom používá zcela výjimečně. Vzhledem k opatřením na ochranu bobrů je kastoreum dosti vzácné a vytlačují ho syntetické náhražky. Jako náhražka vanilky se obvykle používá vanilin. Vanilin je hlavní těkavou složkou silice obsažené v plodech (tobolkách), tedy v koření zvaném vanilka, protože však pěstování pravé vanilky je náročné, výrobci tuto látku vyrábí synteticky. Jako přírodní náhražka se pak často používá fazole tonka. Jako náhražka malin či jahod se pak často používají různé sirupy, které kromě samotného ovoce obsahují přírodní nebo umělé sladidla, zvýrazňovače chutí a dobarvovány jsou například karmínem nebo betaninem.