Debaty o tom, kolik lidí umře na chřipku a rakovinu půl roku po zkušenostech s Covidem je jen za totální nepochopení, o co tady ve skutečnosti jde a vlastně, po takové době, svědčí i o neschopnosti přemýšlet, byť jen v trochu širších racionálních souvislostech, argumentujícího. Covid k tomu, aby nám paralyzoval zdravotní systém, totiž ani žádnou smrtnost nepotřebuje. Prostě vám zaplní místa na JIPech a ještě řádně naředí počty lékařů tím, že řada z nich sama onemocní. Pak se už opravdu neumírá na Covid a dokonce ani s Covidem.K pochopení tohoto potenciálu je nutné se nesoustředit na absolutní čísla, ale na jejich pohyb v čase. I kdyby každý den umřelo 100 lidí v ČR třeba na sennou rýmu, a bylo by tak plus mínus v každé sezóně stejné, tak to nebude, přes drastická čísla zemřelých, pro systém žádný problém a žádná hrozba. Ovšem, když evidujete, že před měsícem jste měli 4 nemocné lékaře, o deset dnů později jich bylo 27, o dalších deset dní později 85 a o dalších 259, tak si tu křivku protáhněte tři týdny dopředu a zjistíte, že máme problém. S čísly ostatních nemocných je to podobné. Problém je křivka růstu – proto ta opatření. Jde o to, aby se zastavila. Východiskem z takové situace je pak už jen lockdown, jaký nyní zažívá například Izrael.
Existuje i druhý problém. Průměrná doba od nakažení koronavirem SARS-CoV-2 do symptomů COVID-19 je 5 dní. Průměrně dalších 10 dní pak trvá, než se v horším případě (ano v malých procentech, ale z velkého množství to mohou být velká čísla) zhorší stav natolik, aby člověk skončil s horším průběhem v nemocnici. Tam, pokud je zle, to trvá 5–10 dní na ventilátory – tedy JIP. Co to tedy znamená? Že současná čísla lidí na JIPkách odráží stav, který jsme tu měli před dvěma až třemi týdny. A to byla ta čísla pozitivně testovaných podstatně menší. A není ani důležité – další oblíbený pseudoargument – jestli je v testování nějaká chybovost. Ta je totiž celou dobu stejná. Takže když se přepočítá počet provedených testů na počty nemocných, tak je vidět křivka trendu, která se promítne v následujících týdnech.
Toto nepochopení jednoduché matematické logiky, stálo životy mnoha lidí v USA a ve Velké Británii a také obrovské ekonomické škody. Tam už tento průběh byl známý.
Výše řečené platí i když bychom vzali v potaz všechny – zatím spekulativní – tvrzení, že se zvyšuje imunita, že vir není tak silný atd. Potenciál shodit náš systém má stále stejný a představa, že ekonomika pošlape stejně, když nebude dostupná lékařská péče a deset a více procent lidí bude nemocných (byť třeba s život neohrožujícími příznaky) je totálně mimo. (a už vůbec nemluvím o velkém množství studií z celého světa, jedna byla provedena i u nás, které potvrzují, že lidé, byť měli třeba jen mírný průběh, mají po mnoha měsících poškozené plíce, a další problémy jak kardiovaskulárního či neurologického charakteru. A nejsou to jednotky procent, ale desítky procent. Takže ani zatím netušíme, co to pro nás znamená do budoucna).
Takže všechna ta opatření, která se zavádí, (a znovu opakuj, že tu nehájím vládní chaos, naopak) mají za úkol jediné. Zastavit lavinu, dokud nemá sílu, kdy už zastavit nepůjde. A mohou nám občas připadat směšná (virus asi útočí až po půlnoci, skáče jen na sedící (mimochodem opatření převzaté ze Švédska, které tu tak často někteří glorifikují) atd.) Ale každé z těchto opatření, může být v součtu všech těch dalších (distance, home-office, roušky, dezinfekce, erouška atd.) přesně tím jazýčkem na vahách, který tu lavinu zastaví.
A to si přejeme všichni. Paradoxem zůstává, že pokud se to podaří, tak všichni ti „brojiči“ proti všemu a popírači kulatosti země, řeknou – Vidíte, my to říkali, nic se nestalo. Ale to je přijatelná daň za to, že zase budeme normálně žít.
Komentář byl původně zveřejněn na Facebooku