„Tuto zemi osvobodili Američané,“ prohlásila v nedělních Otázkách Václava Moravce europoslankyně Danuše Nerudová. Nerudová obvinila Foldynu, že s kontroverzním ruským motorkářským klubem Noční vlci jezdil pokládat květiny na hroby padlých vojáků Rudé armády. K tomu se Foldyna hrdě přihlásil: „Ano, jezdím s Nočními vlky na motorce, abych položil kytky na hroby 140 tisíců vojáků, kteří osvobodili tuto zemi a bez jejich životů bychom my tady neseděli. Řekněte mi, jestli proti tomu něco máte.“ V ten moment mu však do řeči skočila Danuše Nerudová a vítězoslavně prohlásila: „Tuto zemi osvobodili Američané.“ Následně svůj výrok korigovala, když řekla, že Američané osvobodili Plzeň.
Faktem je, že Česko osvobodili od nacismu 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, rumunské jednotky a Československé jednotky v Rudé armádě. Ze západu pak Američané. Součástí tedy nebyli jen Rusové, kteří si osvobození osvojují, ale i Ukrajinci, Bělorusové, Rumuni, Čechoslováci a Američané.
V případě Rusů se však můžeme ptát, nakolik nás osvobodili. Z Moskvy totiž přišel rozkaz, který nařídil únos tisíců Čechoslováků do Ruska, kde byli umučeni v pracovních táborech. Časté bylo také znásilňování žen.
Násilnosti vojáků Rudé armády na ženách z května 1945 jsou pořád téměř tabu. I když se jich na území dnešní České republiky odehrálo bezpočet, historici se tématu spíš vyhýbají a rodiny obětí o něm nerady mluví. „Ruští vojáci hromadně znásilnili moji babičku Hedviku, která způsobeným zraněním podlehla. Táta se mi ale s jejím příběhem svěřil teprve nedávno,“ vypráví pro CNN Prima NEWS dvaapadesátiletý učitel Milan Krupa. Ve vesnických kronikách nacházím svědectví o sexuálních zločinech rudoarmějců jen výjimečně. Kronikáři hned od konce války podléhali bedlivému dohledu národních výborů a případné excesy Rudé armády museli ignorovat.
Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech. „Jejich cílem bylo mimo jiné pozatýkat osoby, které považovali Sověti za nepřátelské a mohly by ‚ohrozit‘ plánovanou sovětizaci dobytého území,“ vysvětluje účel činnosti Smerš na československém území historik Jan Dvořák z Ústavu pro studium totalitních režimů.
„V českých zemích se jednalo převážně o ruské, ukrajinské či běloruské emigranty, kteří našli v meziválečném Československu útočiště před bolševiky, dále pak o nejvyšší představitele podkarpatských Rusínů, kteří po maďarské okupaci našli azyl v Protektorátu Čechy a Morava, či o konkrétní osoby v minulosti spjaté s okupačními režimy jako byli příslušníci nacistických organizací či kolaboranti. Odvlečení se však nevyhnuli ani někteří Češi, kteří se měli v minulosti provinit proti sovětskému režimu,“ upřesňuje Dvořák.