Na Facebooku se šíří příspěvek, který informuje o nutnosti, která bude platit od roku 2027. Ta se má vztahovat k energetickým štítkům budov. V příspěvku se nepravdivě tvrdí, že dům bez energetického štítku nebude moci být pronajat a nebude moci být ani prodán.
„Každá budova, která od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, NEBUDE MOCI BÝT PRONAJATA, ANI PRODÁNA. Od ledna 2033 bude totéž platit pro budovy i se štítkem s písmenem C a D,“ hrozí autor textu.
V přijaté směrnici ale nic takového nestojí. Pouze stanovuje cíl, že členské státy EU budou muset do roku 2033 zlepšit průměrnou energetickou účinnost budov o 20 až 22 procent v porovnání s rokem 2020. A je na členských státech, jak toho cíle dosáhnou. Například Francie opravdu zavádí zákazy pronájmu budov pod určitou energetickou úroveň, aby tak podpořila rychlejší rekonstrukce stávajících budov. Česko žádné podobné kroky k dosažení tohoto cíle ale podle ministerstva neplánuje.
Text tvrdí, že štítky bude muset mít každá budova a podle její náročnosti se bude vypočítávat uhlíková daň z nemovitosti. Ta má být vyšší, pokud je budova energeticky náročná a bydlí v ní málo osob. Dezinformátoři navíc vše dávají do souvislosti s pokyny z Bruselu, protože zákon, který energetické štítky budov ošetřuje, vychází z unijních směrnic.
To má pak vést k tomu, že si lidé nebudou moci dovolit vlastnit své vlastní nemovitosti a stát je pak bude vyvlastňovat. Jenže toto tvrzení není pravdivé hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé, Evropská unie nemá právo zasahovat do toho, jak členské státy vybírají daně. To potvrzuje i Martin Svášek ze Zastoupení Evropské komise v Praze: „Evropská unie nedisponuje daňovými pravomocemi, ty jsou v rukou jednotlivých členských států.“
Druhým faktem je to, že vlastnické právo je chráněno Listinou základních práv a svobod. „V žádné evropské ani české legislativě neexistují pravidla, která by směřovala k vyvlastňování na základě energetické náročnosti budov,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Je pravdou, že Evropská unie chce snížit energetickou náročnost domů. Každý členský stát si stanoví vlastní plán, jak takových cílů dosáhnout. Do roku 2033 bychom se tedy měli připravit na to, že prakticky všechny stavby v naší republice budou muset projít stavebními úpravami, protože budou muset získat lepší energetický standard. To znamená zateplování, výměnu oken, instalaci fotovoltaiky, tepelných čerpadel či spalování biomasy, úpravy otopných systémů, zpětné získávání tepla z odpadní vody. Tato nařízení mají samozřejmě výjimky, a to u domů s historickou hodnotou, v místech, kde to není technicky či ekonomicky možné apod. Země EU se mohou rozhodnout vyloučit i další chráněné budovy, technické stavby, dočasně používané budovy, kostely a místa pro konání bohoslužeb. Kromě toho mohou státy z pravidel vyjmout veřejné sociální bydlení, pokud by renovace vedla ke zvýšení nájemného, které nelze kompenzovat úsporami na účtech za energii.
„Pro tento plán by měl být připraven velký balíček podpory, který by měl umožnit úplně každému tohoto dosáhnout. I chudší obyvatelé by měli mít přístup k finančním zdrojům, jenž by pokryly náklady na rekonstrukce,“ uvádí web Dům a zahrada.
Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov má za cíl snížit emise, vytvořit nová pracovní místa, omezit energetickou závislost na ruských fosilních palivech i snížit účty za energie. Budovy jsou v unijním bloku podle Evropské komise (EK) zodpovědné za 40 procent spotřeby energie a za 36 procent emisí skleníkových plynů.