Jana Zwyrtek Hamplová vydala 7. prosince blog na webu Aktuálně.cz s nadpisem „Hidžáb nemá v českých školách co dělat.“ Zde komentuje výrok Nejvyššího soudu ČR, který zrušil rozsudky soudů nižších instancí ve věci somálské žačky. Té bylo zakázáno nosit ve školách muslimský šátek (tzv. hidžáb). Připomeňme, že podle výroku soudu zákaz nošení šátku při teoretické výuce neměl žádný legitimní cíl.  Advokátce Janě Zwyrtek Hamplové se tento rozsudek nelíbí. Problém ovšem je, že v textu jednoznačně manipuluje s výrokem Evropského soudu pro lidské práva.

Hamplová se odvolává na soudní spor „Dahlab vs. Švýcarsko“. Uvádí však jen citace, které se jí hodí. Advokátka zapomněla například na následující:

  • Výrok Evropského soudu pro lidská práva se netýkal studentky, ale učitelky.
  • Rozsudek se týkal § 6 zákona o veřejném vzdělávání Švýcarska, který stanoví, že učitel ve státních školách je povinen dodržovat náboženskou neutralitu. V zákonech ČR jednak žádný takový paragraf není a za druhé, jak již bylo napsáno, švýcarský paragraf se týká učitelů, nikoliv žáků.
  • ESLP navíc jasně uvedl, že jakýkoliv zásah do náboženských práv musí projít důkladně testem proporcionality a je zapotřebí, aby se každý takový zásah posuzoval individuálně a se vší pečlivostí. Jasně tedy uvádí, že tento případ nemůže být brán jako precedens.
  • ESLP zdůraznil sekulární charakter švýcarského veřejného vzdělávání a uvedl, že není protiprávní přiměřeně zasahovat do náboženských práv učitelů, kteří jsou nuceni ona omezení tolerovat, chtějí-li učit ve veřejných školách. V tomto případě učitelka vyučovala malé děti v rozmezí čtyř až osmi let a soud ve svém rozsudku uvedl, že právě malé děti jsou skupinou nejnáchylnější jakémukoliv ovlivňování. Oba případy jsou tedy odlišné i v tom, že v první případě se jednalo o výchovu malých dětí, v případě ČR se jednalo o mladistvou studentku, která se svobodně rozhodla vyjádřit své náboženské přesvědčení.
  • ESLP rozhodl, že tím, že učitelka začala učit na základní škole ve veřejném sektoru, přijala požadavky vyplývající z principu sekulárního školství a je do určité míry představitelem státu a jeho hodnot. Studentka rozhodně není představitelkou státu.

Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva zde.

Tolik k výroku soudu. Hamplová tedy jednoznačně z rozsudku zveřejňuje jen některé pasáže a snaží se je nešikovně aplikovat do české prostředí, do úplně jiné situace. Advokátka také buď vědomě nebo nevědomě zapomněla dodat, že ve Švýcarsku se zákaz týká opravdu jen učitelek. Studentek se zákaz netýká. Ostatně k tomu existuje i (mnohem mladší) verdikt federálního soudu. Nutno dodat, že ESLP vydal ještě jeden rozsudek týkající se nošení šátků, ten ovšem Hamplová nejmenuje. Ten se týkal i žačky. Jedenáctiletá muslimka v tomto případě ovšem opakovaně odmítla sundat šátek v hodinách tělocviku a sportu. Přiznejme si, že je velký rozdíl mezi tělocvikem a běžným sezením v lavici.


Jan Cemper

administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Své mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem. e-mail: cemper@manipulatori.cz, jan.cemper@gmail.com