Spisovatel Jan Tománek, který je znám poslední dobou svými aktivitami pro tzv. Zdravé fórum, znovu na sebe upozornil. A to prostřednictvím článku na ECHO 24 „Není to jen tečka do Chorvatska“. Tvrdí například, že USA zažívá patnáctinásobný nárůst úmrtí po očkování a to prý jen za půl roku. Čerpá z dat VAERS.
Systém VAERS má však řadu nedostatků, které neumožňují považovat databázi za zcela spolehlivý zdroj informací o vakcínách. Pouze z této databáze nelze vyvozovat objektivní závěry o nežádoucích reakcích po očkování, protože není možné stanovit přesný příčinný vztah mezi očkováním a následnými zdravotními příhodami.
Skutečnost, že osoba zemřela po očkování, neznamená, že zemřela v důsledku očkování. „K určení, zda vakcína způsobila nebo přispěla k nežádoucí příhodě, jsou zapotřebí čtyři skupiny údajů: očkovaní lidé, u nichž se problém objevil, očkovaní lidé, u nichž se problém neobjevil, neočkovaní lidé, u nichž se problém objevil, a neočkovaní lidé, u nichž se problém neobjevil,“ píše PolitiFact s odvoláním na Paula Offita, ředitele Centra pro vzdělávání v oblasti očkování při Dětské nemocnici ve Filadelfii. VAERS však tyto úplné údaje neposkytuje.
Oficiální popis databáze VAERS uvádí, že „obsahuje neověřená hlášení nežádoucích účinků (onemocnění, zdravotních problémů a symptomů) po očkování“.
Systém VAERS je navíc otevřený všem a hlášení nejsou ověřována, takže se stává nástrojem dezinformací o domnělém nebezpečí vakcín. Falešná hlášení se v databázi objevují ve velké míře zejména od doby, kdy se začaly používat vakcíny proti covidu-19.
Americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) upozorňují, že údaje VAERS nejsou dostatečné k určení, zda jsou nežádoucí reakce důsledkem podání vakcíny. „Hlášení ve VAERS neznamená, že vakcína způsobila nežádoucí zdravotní příhodu, nýbrž pouze to, že k nežádoucí příhodě došlo nějakou dobu po očkování,“ píše CDC. „Zprávy mohou obsahovat neúplné, nepřesné, nahodilé nebo zavádějící informace.“
CDC přezkoumala všechna hlášení o úmrtí u příjemců vakcíny proti covidu-19, která byla zaslána do systému VAERS v období od 14. prosince 2020 do 3. května 2021. „Přezkum dostupných klinických informací, včetně úmrtních listů, výsledků pitev a lékařských zpráv, neprokázal příčinnou souvislost s vakcínou proti covidu-19,“ uvedla CDC.
Tománek také píše nesmysly ohledně vakcíny AstraZeneca a podezření na sraženiny. „Protože do 60 let je šance na nebezpečné krevní sraženiny stejná, jako šance na těžký průběh covidu,“ píše nepravdy po ECHO 24 Tománek. Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že těžký průběh COVID-19 mělo v ČR 2-3 % infikovaných. Pokud připustíme, že část lidí vůbec nevěděla, že je infikovaná, stále by se jednalo přibližně o 1%. U vakcíny AstraZaneca je to mnohem menší riziko. „Vakcína může být spojena s velmi vzácným výskytem případů vzniku krevních sraženin spojených s trombocytopenií (nízkým počtem krevních destiček) s krvácením nebo bez krvácení, včetně vzácných případů tvorby sraženin v žilním systému v mozku (trombóza mozkových žilních splavů, CVST). Výskyt těchto případů je velmi vzácný – přibližně 20 milionů lidí v EU/EHP dostalo k 16. březnu 2021 tuto vakcínu a EMA zaznamenala pouze 7 případů tvorby krevních sraženin ve více krevních cévách (diseminovaná intravaskulární koagulace, DIC) a 18 případů CVST,“ píše SÚKL.