Předseda Národní demokracie Jan Sedláček na Facebooku tvrdí, že jej starosta Sebečic Tomáš Fiala po předchozích urážkách a výhrůžkách chytil, tahal stranou a pokusil se ho bít. Sedláček starostu označuje za násilníka, který by měl sedět ve vězení. Národní demokracie následně obvinění převzala a Fialu označila za „pohůnka větrných baronů“. Příspěvek získal přes dva tisíce sdílení.
Zveřejněné video ovšem údajný konflikt vůbec nezachycuje. Sedláček v přibližně dvouminutovém záznamu pouze stojí před kamerou a popisuje svou verzi události. Starosta ani žádný fyzický střet se v záznamu neobjevují. Video proto není důkazem napadení, ale pouze audiovizuální podobou Sedláčkova tvrzení.
Sedláček navíc neuvedl přesný čas incidentu, nejmenoval údajné svědky a nezveřejnil informaci, zda věc oznámil policii. Sám připouští, že vyvázl bez zranění. Nic z toho samozřejmě nedokazuje, že si událost vymyslel. Veřejně dostupné podklady ale neumožňují jeho závažné obvinění nezávisle potvrdit. Také článek Národní demokracie pouze opakuje slova vlastního předsedy a nepřináší žádný další důkaz.
Pod příspěvkem se současně objevují reakce lidí, kteří se označují za místní a Sedláčkovu verzi odmítají. Jedna z komentujících tvrdí, že obyvatelé byli o projektu informováni a že s ním souhlasí. Její emotivní a místy urážlivý komentář není oficiálním stanoviskem ani svědeckou výpovědí, takže údajné napadení nevyvrací. Ukazuje však, že Sedláčkův obraz místních obyvatel sjednocených proti starostovi rozhodně není jedinou verzí příběhu.
Starosta Tomáš Fiala se k obvinění z fyzického napadení na veřejných kanálech obce přímo nevyjádřil. Obec pouze 16. července zveřejnila stanovisko k projektu větrné elektrárny. Fiala v něm uvádí, že při neformální anketě oslovil 64 občanů, z nichž 49 bylo pro projekt a čtyři proti. Zbytek podle něj nebyl zastižen. Tvrdí také, že návrh smlouvy posuzovali právníci a ekonomové. Jde o údaje obce, které se nám nepodařilo nezávisle ověřit; přinejmenším však odporují Sedláčkovu kategorickému tvrzení, že vedení postupovalo „za zády místních“.
Část Sedláčkovy kritiky má pravdivý základ. V předem zveřejněném programu zastupitelstva z 27. května skutečně nebylo schválení smlouvy k větrné elektrárně výslovně uvedeno. Podle oficiálního zápisu ze zasedání však starosta navrhl doplnění programu přímo na začátku jednání. Rozšířený program schválilo všech sedm zastupitelů. Smlouvu o zřízení práva stavby a věcných břemen následně podpořilo šest zastupitelů, jeden se zdržel.
Není tedy pravda, že smlouvu sám „protiprávně odsouhlasil starosta“. Rozhodovalo zastupitelstvo a zákon o obcích umožňuje zařadit nový bod i během zasedání, pokud s tím zastupitelé souhlasí. Metodika ministerstva vnitra sice podobný postup u předem známých a závažných záležitostí nepovažuje za ideální, samotné pozdní doplnění bodu ale automaticky nečiní přijaté usnesení protiprávním. Kritika nedostatečné transparentnosti je proto namístě; tvrzení o nezákonném rozhodnutí nikoli.
Verdikt: Sedláčkovo obvinění z fyzického napadení je v tuto chvíli nepodložené a nezávisle neověřitelné. Zveřejněné video incident nezachycuje. Za zavádějící lze označit také tvrzení, že starosta sám a protiprávně schválil smlouvu za zády obyvatel. Dokud se neobjeví svědecké výpovědi, policejní záznam nebo vyjádření druhé strany, je namístě psát pouze o tvrzení Jana Sedláčka — nikoli o prokázaném napadení.