Na Facebooku se znovu šíří text nazvaný „Jak vytvořili falešnou pandemii“. Sdílela jej například Jana Jílková, která jej označila pouze slovem „převzato“. Dohledatelnou předlohou je anglický příspěvek účtu vystupujícího jako Dr. Simon z 16. července 2026. Česká verze kopíruje všech osmnáct bodů téměř větu po větě.
Text používá osvědčenou konspirační konstrukci. Jednotlivé oprávněné výhrady – například nepřesnou komunikaci úřadů, negativní důsledky lockdownů nebo zisky farmaceutických společností – spojí s prokazatelnými nepravdami. Výsledkem má být dojem, že pandemie byla od začátku řízeným podvodem. Pro takový závěr ale nepředkládá jediný důkaz.
Záběry z Číny nejsou důkazem zinscenované pandemie
První bod tvrdí, že Čína zveřejňovala zinscenované záběry lidí padajících mrtvých na ulici. Původ ani autor údajně zinscenovaných scén však uveden není.
Je pravda, že se na sociálních sítích šířila řada videí a fotografií nepravdivě spojovaných s covidem. Například záběry údajných mrtvých na ulici ve Wu-chanu ve skutečnosti zachycovaly lidi spící venku ve městě Šen-čen. Jiné fotografie pocházely z uměleckých akcí nebo z událostí, které s pandemií vůbec nesouvisely.
To však nedokazuje, že je vytvořila čínská vláda nebo že kvůli nim vznikla pandemie. Dokazuje to nanejvýš, že během chaotického začátku epidemie kolovaly po internetu chybně popsané materiály. Existence SARS-CoV-2, hospitalizace ani úmrtí v desítkách dalších zemí nejsou závislé na několika videích z čínských ulic.
PCR test nezjišťoval příznaky. To ale nikdy nebylo jeho úkolem
Druhý a třetí bod správně připomínají, že PCR test sám o sobě neurčuje, zda má člověk příznaky nebo zda je v danou chvíli nakažlivý. Zjišťuje přítomnost genetického materiálu viru. Klinický stav pacienta musí posoudit lékař podle příznaků a dalších okolností.
Z toho ale nevyplývá, že „naprostá většina výsledků byla falešně pozitivní“. Přehled reálných dat odhadoval míru falešně pozitivních PCR testů přibližně mezi 0,2 a 0,9 procenta. Při velmi nízkém výskytu infekce může podíl falešných nálezů mezi všemi pozitivními výsledky růst, a proto se nejasné výsledky někdy potvrzovaly opakováním testu. Z toho však nelze vyrobit tvrzení o desítkách milionů falešných případů během celé pandemie.
Podobně nebyl vymyšlen ani přenos od lidí bez příznaků. Systematický přehled ukázal, že skutečně asymptomatičtí lidé přenášeli virus méně často než nemocní s příznaky, jejich přenos však nebyl nulový. Ještě významnější byl přenos v presymptomatické fázi, tedy krátce před objevením příznaků. Kontakty asymptomatických osob měly podle přehledu přibližně třetinové riziko nákazy oproti kontaktům symptomatických pacientů. Přenos bez přítomnosti příznaků tedy existoval, pouze nebyl ve všech situacích stejně pravděpodobný.
Nadúmrtnost nevytvořil kortizol
Body šest až devět nabízejí už jen ničím nedoložený příběh: protože covid údajně nebyl dost nebezpečný, musely úřady vyvolat strach, zvýšit lidem hladinu kortizolu, poškodit jejich imunitu a získat tak potřebná úmrtí.
Dlouhodobý stres může zdraví skutečně poškozovat. Také sociální izolace, odkládání návštěv lékaře a omezení zdravotní péče měly reálné negativní následky. Tyto dopady je správné zkoumat a kritizovat. Neexistuje však důkaz, že by psychický nátlak vyprodukoval úmrtnost potřebnou k předstírání pandemie.
V Česku byl covid-19 podle ČSÚ určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce lidí v roce 2020 a u dalších 25,5 tisíce v roce 2021. V říjnu 2020 dosáhla česká nadúmrtnost 52,8 procenta, což byla tehdy nejvyšší hodnota v celé Evropské unii.
WHO odhadla, že v letech 2020 a 2021 bylo s pandemií přímo nebo nepřímo spojeno přibližně 14,9 milionu nadbytečných úmrtí. Část tvořily nepřímé důsledky přetíženého zdravotnictví a omezené péče. To je něco jiného než tvrdit, že tyto důsledky byly úmyslně vyvolány, aby zakryly neexistující nemoc.
Psychologové, komunikace strachem a moderování obsahu
Tady má příspěvek částečně pravdivé jádro. Britská poradní skupina SPI-B skutečně v březnu 2020 navrhovala zvýšit u části veřejnosti vnímání osobního ohrožení pomocí důrazných emocionálních sdělení. Oficiální dokument je veřejně dostupný a tento způsob komunikace je možné legitimně kritizovat.
Stejně tak technologické platformy odstraňovaly příspěvky, které vyhodnotily jako zdravotnické dezinformace. V některých případech mohly zasáhnout nepřiměřeně nebo potlačit i oprávněnou diskusi. Text ale neuvádí jediný konkrétní případ údajné „nepohodlné pravdy“. Používá jen nedokazatelné tvrzení, že umlčen byl každý odpůrce. Ostatně samotný příspěvek se bez problémů šíří na X i Facebooku.
Pochybení v krizové komunikaci ani sporné moderování obsahu nejsou důkazem, že SARS-CoV-2 neexistoval nebo že úmrtí byla zinscenována.
Roušky nebyly dokonalé, ale ani pouhou reklamou strachu
Před pandemií byly důkazy o účinnosti roušek proti šíření chřipky v běžné populaci omezené. Není ale pravda, že je nikdy nedoporučoval žádný seriózní zdravotnický orgán. WHO již v doporučení pro pandemickou chřipku z roku 2019 podmíněně připouštěla jejich používání zdravými lidmi během závažných epidemií a pandemií.
Postupně se také ukázalo, že velmi záleží na druhu ochrany a jejím správném nasazení. Látkové roušky poskytují zpravidla nižší ochranu, chirurgické vyšší a dobře těsnící respirátory typu N95 či FFP2 ještě vyšší. Tento rozdíl dnes uvádí také americké CDC.
Roušky tedy nebyly stoprocentní bariérou a některá plošná nařízení mohla být špatně nastavena. Označit je však pouze za „chodící reklamu strachu“ není odborný závěr, ale emotivní slogan.
Vakcíny: přehnané sliby nejsou důkazem podvodu
Část politiků a veřejných činitelů účinek očkování nepochybně přeháněla. Vakcíny nikdy nezaručovaly, že se očkovaný člověk nemůže nakazit nebo virus přenést. Registrační studie byly primárně zaměřeny na ochranu před onemocněním, nikoliv na úplné zastavení přenosu.
Není ale pravda, že miliardy lidí dostaly neotestovaný přípravek. FDA před prvním nouzovým povolením hodnotila randomizovanou studii s přibližně 44 tisíci účastníky. Proti tehdejší variantě vykázala vakcína Pfizer/BioNTech přibližně 95procentní účinnost proti symptomatickému covidu-19. Nouzové či podmíněné povolení neznamená, že výrobek přeskočil klinické testování.
Evropská léková agentura zároveň výslovně uvádí, že vakcíny nebyly registrovány jako prostředek, který musí zcela zabránit přenosu. Pozdější studie však zjistily, že riziko infekce i dalšího přenosu alespoň po určitou dobu snižovaly. Účinek se měnil s časem a jednotlivými variantami. EMA tuto skutečnost popisuje bez tvrzení o stoprocentní ochraně.
Také varianty nevznikaly tiskovou konferencí WHO. Byly identifikovány genomovým sekvenováním v laboratořích po celém světě. Mutace a vznik variant jsou při rozsáhlém šíření RNA viru očekávatelné. WHO zveřejňuje jejich genetické znaky i nejstarší odebrané vzorky.
Obzvlášť snadno vyvratitelný je bod o dlouhém covidu jako zástěrce vedlejších účinků vakcín. Samotný termín vznikl mezi pacienty již na jaře 2020, tedy více než půl roku před zahájením masového očkování. Dlouhodobé potíže byly zdokumentovány také u neočkovaných pacientů a řada studií naopak zjistila, že očkování riziko dlouhého covidu snižovalo.
Zisky ano, úplná právní imunita ne
Pravdivé jádro má také tvrzení o vysokých příjmech výrobců. Pfizer například za rok 2021 vykázal z prodeje vakcíny Comirnaty tržby přibližně 36,8 miliardy dolarů. O cenách, smlouvách, transparentnosti a rozdělení zisků je zcela legitimní diskutovat.
Nepravdivý je však dovětek o „úplné právní imunitě“. Právní režim se mezi státy lišil, ale v Evropské unii podle pravidel podmíněné registrace odpovědnost zůstávala držiteli rozhodnutí o registraci. Některé smlouvy obsahovaly dohody o odškodnění výrobců státem za vybraná rizika, nešlo však o univerzální beztrestnost za jakékoliv pochybení.
Pandemie nebyla náhle „odvolána“
WHO 5. května 2023 ukončila stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Rozhodnutí přišlo po více než roce klesající úmrtnosti, rostoucí populační imunity a menšího tlaku na nemocnice. Nešlo o oznámení, že covid nikdy neexistoval nebo že se na něj má zapomenout.
Generální ředitel WHO naopak ve stejném vystoupení zdůraznil, že konec mimořádné situace neznamená konec covidu jako zdravotní hrozby. Virus dále cirkuluje, mění se a u části lidí způsobuje vážné onemocnění.
Verdikt
Virální osmnáctibodový seznam je zavádějící a z velké části nepravdivý. Využívá skutečné problémy – chyby v komunikaci, negativní důsledky některých opatření, moderování obsahu nebo vysoké zisky farmaceutických firem – jako odrazový můstek k závěru, který z nich nevyplývá.
Nevysvětluje data. Pouze je vybírá, přeskupuje a spojuje neprokázaným předpokladem, že za vším stojí neurčité „oni“. Pandemie nebyla falešná jen proto, že během ní úřady, politici, média i farmaceutické společnosti také chybovali. Právě smíchání oprávněné kritiky s nepravdami dělá z podobného textu účinnou manipulaci.
