Konspiračním teoretikům stále nedá spát to, jak se úlomky saharského písku mohou dostat do Evropy. Vymýšlí si proto nepravdivé příspěvky o chemtrails a podobně. Přitom přenos písku není ojedinělý a ačkoliv posledních letech je častější, docházelo k němu minimálně od začátku měření v roce 1979.
„Saharský prach, který se pravidelně vyskytuje v různých částech Evropy, včetně Slovenska, je přirozeným meteorologickým jevem, který se na našem území vyskytuje již stovky let. K tomuto jevu dochází, když je směs písku a prachu ze saharské pouště vyzdvižena do atmosféry a unášena silným větrem. Prach se pak může pohybovat na různé vzdálenosti. Prachové částice v atmosféře mohou být zachyceny dešťovými kapkami, když padají na zem, a když se voda odpaří, je na povrchu vidět vrstva oranžovo-červeného prachu. Tento jev je důkladně zdokumentován a analyzován vědeckou komunitou. Jedná se o jemný prach pocházející z pouští severní Afriky, zejména ze Sahary. Je unášen větrem do horních vrstev atmosféry. Následně teče tisíce kilometrů a dostává se do Evropy včetně Slovenska. Tento jev je nejčastější na jaře a v létě, kdy jsou meteorologické podmínky nejvhodnější,“ popisuje slovenský Demagog.
V Saharské poušti se často vyskytují prachové bouře, které vznikají, když silné větry zvedají jemné částice písku a prachu do vzduchu. Tyto jemné částice jsou pak unášeny vysokými větry. Nejčastěji se jedná o nízkotlaké systémy, které vytvářejí silné větry, jež mohou přenášet prach tisíce kilometrů přes Středozemní moře až do Evropy. Prachové částice jsou velmi malé a lehké, což jim umožňuje zůstat ve vzduchu po dlouhou dobu a cestovat na velké vzdálenosti. Tyto částice mohou být unášeny až do vyšších vrstev atmosféry, kde jsou přenášeny proudy vzduchu. Když se prach dostane do Evropy, může způsobit různé jevy, jako je zhoršení kvality ovzduší, snížení viditelnosti a někdy i změnu barvy oblohy na oranžovou nebo červenou.