Překrucování statistik z nemoc pokračuje. Sociálními sítěmi kolují statistiky, které mají dokazovat, že nemocnice v době COVIDové nejsou tak přetížené, jako v předchozích letech. Statistika prezentovaná Zdravým fórem a Smis-labem překrucuje informace ÚZIS. Podle dat skutečně v roce 2020 bylo na JIP méně hospitalizací jak v předchozích letech. Náš web však kontaktoval ÚZIS a tato statistika je neúplná. Faktem totiž je, že v na intenzivních lůžkách v roce 2020 bylo méně pacientů, ale ti byli na lůžkách podstatně déle než v předchozích letech. „Průměrná délka pobytu na JIP byla v roce 2018 16 dní, v roce 2019 17 dní a v roce 2020 byla 22 dní,“ poslal nám data SÚKL.

Počty pacientů s COVID-19, kteří potřebovali nemocniční péči byly velmi vysoké a významně ovlivnily chod nemocnic, včetně zpoždění až zastavení neakutní péče. V období nejvyšší zátěže se celkové počty hospitalizovaných dostávaly až k 10 000 v jeden den a z toho počty léčených na JIP téměř k 2 000. V důsledku toho došlo k významnému propadu v objemu poskytované akutní lůžkové péče,“ píše se v starším materiálu Ministerstva zdravotnictví.

Stejně zachází i iniciativa Chcípl PES s daty nemocnic co se týká tržeb. Nemocnice v roce 2020 měly skutečně vyšší tržby, ale také vyšší náklady. Tržby nejsou zisk. V moment, kdy nemocnice musí utratit více peněz za ochranné prostředky, nové přístroje a léky rostou i náklady. „Největší tuzemská nemocnice – pražský Motol – má více než 1600 lůžek pro dospělé pacienty. Jenže během loňského roku se dvakrát stalo, že toto zdravotnické zařízení muselo odkládat operace, které nebyly akutní. Podstatná část dospělých lůžek tak zůstala prázdná, lékaři a zdravotní sestry se museli starat zejména o pacienty s covidem-19. Výnosy tak klesly o více než dvě stě milionů korun. Podobně jako Motol na tom jsou i další veliká zdravotnická zařízení. Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice třeba loni provedla o třetinu méně operací. Naopak menší nemocnice právě díky platbě za léčbu pacientů s koronavirem zažehnaly finanční problémy,“ píší Seznam Zprávy.


administrator

Jsem šéfredaktor projektu. Narodil jsem se a žiji v Kolíně. Ve svém mládí jsem se angažoval v radikálním levicovém hnutí, což považuji za velkou osobní chybu. Mnoho lidí proto nechápe, proč najednou ověřuji faktické informace. Má odpověď je "právě proto". Válka na Ukrajině a následná islamofobní vlna mi pomohla si uvědomit, že spousta věcí na internetu není pravda. Vím, jak se dezinformace šíří i kdo je vytváří. Znám cílovou skupinu, na kterou jsou dezinformace zaměřeny. Těmito lidmi neopovrhuji a ani si nemyslím, že jsou nesvéprávní jedinci, kterým musíme vše vysvětlovat. Na stranu druhou zásadně odmítám, aby lež byla nazývána jiným názorem.