Jak nám můžete pomoci, se dozvíte zde.
Ivana Schneiderová je jedno z nejoddanějších bojovnic proti tzv. Instanbulské úmluvě. Je oddanou členkou SPD Tomia Okamury. Dokonce se objevila na 20. místě kandidátky za Olomoucko do Poslanecké sněmovny. I díky ní měla SPD co slavit, strana se dostala do Poslanecké sněmovny a ona se stala v Olomouci asistentkou poslance Pavla Jelínka.
Když se podíváte na facebookový profil Ivany Schneiderové podrobně, první, co vás určitě praští do očí je to, že sdílí nejrůznější směsici konspiračních teorií a dezinformací. Od sdílení Žarka Jovanoviče a jeho Raptor TV, který je známý tím, že je v insolvenci, ale přesto cestuje po demonstracích po celé Evropě, nakupuje nejnovější techniku a přenáší vše live. Jako úsměvné pak jde považovat její podivení nad místenkou ve vlaku, do vozu 369. Místenkový vůz 369 totiž má prakticky každý rychlík Českých drah. Souvisí to tím, že místenky do českých vlaků mohou prodat i v zahraničí, takže důvodem je, aby nedošlo ke shodě čísla vlaku a vozu s nějakým jiným vlakem jezdícím v zahraničí.
Zarážející je i její odpor k Istanbulské úmluvě. SPD se totiž tváří jako strana proti Islámu. Istanbulská úmluva chce, aby ČR do svého trestního zákoníku zařadila trestné činy jako mrzačení ženského genitálu, vynucená svatba či vynucený potrat. Příklady vynucené svatby či potratu se občas stávají i v ČR, ale k těmto věcem právě hlavně dochází v cizích kulturách. Istanbulská úmluva nás tedy chce spíše před těmito vlivy ochránit.
„Svého druhu nejobšírnější a nejambicioznější mezinárodní smlouva zaměřená na prevenci a potírání násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je nulová tolerance tohoto násilí. Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Zavádí soubor průlomových definic trestných činů, například i mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. Také ale například ustanovuje nadnárodní orgán GREVIO, který má naplňování úmluvy v jednotlivých zemích monitorovat,“ píše Aktuálně.cz.
Odpor Ivy Schneiderové má zřejmě prozaičtější. „Při delším povídání s Ivanou Schneiderovou je ale zřejmé, že její boj proti Istanbulské úmluvě a za tradiční českou rodinu má ještě hlubší pozadí. Týká se jejího osobního života. Před několika lety jí její manžel oznámil, že se cítí být více ženou než mužem,“ uvádí Aktuálně.cz. A právě Istambulská úmluva, kromě nových paragrafů na ochranu žen mluví i “genderové” identitě.
Pro určitou část obyvatel se problematicky jeví pasáž, která dovoluje svobodnou volbu pohlaví. Česku nesouhlasný postoj vyjádřili například ministři vlády za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Podle nich zákon pro naši republiku nepřináší nic nového mimo zavedení prvků tzv. genderové ideologie do školní výchovy. Podobné snahy vnímají spíše jako útok na tradiční podobu rodiny, definování třetího pohlaví a projev sociálního inženýrství. Podle Pavla Bělobrádka již zákony proti domácímu násilí máme, jen nejsou dostatečně využívány.
Nutno podotknout, že se jedná i tak jen o interpretaci jednoho odstavce smlouvy. Jiní smlouvu interpretují tak, že podle smlouvy země nemusí dovolovat volit si pohlaví, pouze lidem, kteří se nějakým pohlavím cítí být nesmí na základě toho upřít ochranu práv obětí. Neoddiskutovatelným faktem je, že ke smlouvě přistoupila již drtivá většina členských zemí EU a i například Turecko nebo země na Balkánu.