Immanuel Kant vadí, masový vrah Slovanů ne

I do našeho tisku se dostaly zprávy o tom, že v Rusku byla vyhlášena anketa o významných osobnostech. V souvislosti s ní má dojít k přejmenování ruských letišť právě podle vybraných osobností.

Přejmenováno má být i kaliningradské letiště v ruské enklávě v bývalém Východním Prusku. Návrh pojmenovat letiště po rodákovi, významném filozofovi a pedagogovi Immanuelu Kantovi vedl k neuvěřitelným výlevům zapšklého ruského nacionalismu. Kant v nich byl dehonestován jako rusofob, zakladatel bezbožné filozofie Západu a autor nesrozumitelných knih, které nikdo nečte, a jako člověk, který pro Rusko nikdy nic neudělal (Královec, kde působil, patřil k Rusku jen čtyři roky za sedmileté války v letech 1758 – 1762), byly hanobeny jeho památníky. V anketě nakonec zvítězila ruská carevna Alžběta Petrovna (shodou okolností to byla právě ona, kdo Královec v Kantově době dočasně anektoval) a letiště se bude jmenovat po ní.

Je ovšem s podivem, že stejným ruským vlastencům přitom nevadí, že vícero firem, kolchozů,parků či ulic po celém Rusku nese označení „ímeni Fridricha Engeľsa“ (dokonce tak jmenuje i jedno město), ačkoli Bedřich Engels pro Rusko neudělal vůbec nic. Spíše naopak. O Rusku a o Slovanech vůbec psal moc pěkné věci, jako třeba toto:

 Nyní víme, kde jsou soustředěni nepřátelé revoluce: v Rusku a slovanských zemích Rakouska; a žádné fráze, žádné poukazování na nejistou demokratickou budoucnost těchto zemí nám nezabrání, abychom se svými nepřáteli zacházeli jako s nepřáteli.

 […] míní-li revoluční panslavismus toto místo vážně a tam, kde se jedná o vymyšlenou slovanskou národnost, zcela pouští ze zřetele revoluci, pak také víme, co musíme učinit.

Pak nastane boj, „neúprosný boj na život a na smrt“ proti Slovanstvu, jež zradilo revoluci; vyhlazovací boj a bezohledný terorismus – nikoli v zájmu Německa, nýbrž v zájmu revoluce!

 [Neue Rheinische Zeitung č. 222 z 15. února 1849]

Bedřich Engels byl ovšem „pouze“ myšlenkovým žhářem a spolutvůrcem skutečně bezbožné komunistické ideologie. Zato Michail Kalinin, po kterém se město založené Přemyslem Otakarem II. jmenuje nyní, byl ve 30. a 40. letech blízkým Stalinovým spolupracovníkem. Podílel se na bolševickém teroru 30. let a jeho podpis se také skví pod rozkazem k vyvraždění polských důstojníků v Katyni. Pro toto město, navíc spojené i s našimi dějinami, by jistě bylo mnohem lepší, kdyby se zase jmenovalo Königsberg.

Líbil se vám článek? Podpořte nás a staňte se naším patronem!