Na sociální sítí Facebook se stále šíří video lékaře Igora Bukovského, které zavádějícím způsobem nakládá se studií, která se zaobírá vlivem vakcín na těhotné. Pan Bukovský se následně sám omluvil čtenářům, že vycházel ze špatného zdroje.
Na úvod. Spontánní potraty jsou stále tabuizované téma. Mnoho žen si jimi v tichosti přešlo a není to vůbec jednoduché a informovanost o nich není dostatečná. Mnoho žen ani neví, že zažilo spontánní potrat, protože mají nepravidelný cyklus a nesnaží se aktivně o dítě. Předpokládá se, že každé čtvrté těhotenství skončí spontánním potratem a drtivá většina z nich (přes 80%) je do 12 týdne. Důvody jsou často neznámé.
Pan Bukovský poukazuje na výsledky vědecké studie “Preliminary Findings of mRNA Covid-19 Vaccine Safety in Pregnant Persons”, která byla prezentována na prestižním vědeckém webu (Nejm). V tomto článku sledovali 3958 těhotných, které byly očkovány mRNA vakcínami Comirnaty nebo Spikevax. V již zmíněném videu se rozebírá vliv podané vakcíny na ženy před početím, opravdu neexistují ani náznaky potenciálního mechanismu, který by mohl ovlivňovat plodnost žen nebo zdraví a potenciál jejich vajíček. MRNA nevstupuje do jádra buňky a nemá potenciál změnit DNA matky, už obzvlášť ne způsobem, že by takovou změnu mohlo zdědit budoucí dítě dané ženy. Očkování neživými vakcínami v těhotenství je bezpečné. Drtivá většina videa se zaměřuje na data z tabulky číslo 4. Tak se na ni pojďme podívat.
Ta tabulka obsahuje data o již ukončených těhotenstvích. Ukončené těhotenství v tomto článku reprezentuje zejména situace kdy bylo těhotenství ženy skončeno buď porodem živého dítěte, porodem mrtvého dítěte nebo spontánním potratem. V tomto konkrétním článku se jedná o 827 žen s již skončeným těhotenstvím z celkového počtu 3958 sledovaných žen.
Autoři srovnávali data žen, které byly očkovány během těhotenství s obecným výskytem spontánních potratů, mrtvě narozených dětí, předčasných porodů a podobně. Když se podíváme na spontánní potraty, je tam výskyt 104/827, což reprezentuje přibližně 12,6%. To se nijak nevymyká průměru potratovosti 10 – 15 %.
Bukovský následně použil špatný zdroj. Bukovský argumentuje, že by nemělo být používáno číslo 104 potratů z 827 ukončených těhotenství, ale jelikož je potrat nejčastěji v prvním trimestru mělo by se vyloučit 700 žen, které byly očkovány ve třetím trimestru (104/127 = 82%).
Pan Bukovský, ani autoři původního dokumentu, si neuvědomili zásadní problém. V této tabulce sledujeme již skončená těhotenství. Tj. pokud byly ženy očkovány v krátkém časovém úseku, ukončené těhotenství budou převážně reprezentovat pouze porody žen očkovaných ve třetím trimestru a potraty žen očkovaných před/během prvního trimestru. Proto je samozřejmé, že pokud z tohoto čísla odstraníme 700 žen očkovaných ve třetím trimestru, máme dramaticky vysoký výskyt potratovosti po očkování. Avšak my máme v sledování ještě přes 3100 těhotných žen, jejichž těhotenství pokračuje i přesto, že byly očkovány. První polovina argumentu této skupiny je správná, mělo by se to srovnávat s ženami, které jsou rizikové pro výskyt spontánního potratu. Tato data však také můžeme najít v daném článku, v tabulce 3 je rozdělení podle načasování podání první dávky vakcíny ať už od firmy Pfizer / BioNTech nebo Moderna. Byly podány 92 ženám, které se po očkování dozvěděly, že jsou těhotné a 1132 ženám, které byly v prvním trimestru. Takže pokud vezmeme 104 spontánních potratů (v době publikování článku) / 1224 žen, které byly očkovány během nejrizikovějšího období těhotenství, pro výskyt spontánních potratů dostaneme se k 8,5 % výskytu spontánních potratů u očkovaných v prvním trimestru. Jelikož ještě ne všechny sledované ženy, které byly očkovány v úvodu těhotenství již ukončily první trimestr (v době publikování článku) toto procento se může trochu zvýšit (například na jejich publikovanou hodnotu 12,6%).
Zázemí žádné z těchto osob není v oblasti gynekologie, porodnictví a pravděpodobně ani statistiky. Pan Bukovský je sice lékař, avšak nemá žádnou atestaci, po vystudování školy strávil rok na geriatrickém oddělení následně byl učitelem ve fyziologickém ústavu a začal se věnovat problematice výživy. Nemá vystudovanou ani imunologii ani gynekologii.
Ze tří původních autorů dopisu článku, ze kterého Bukovský čerpal, je první dáma ředitelkou firmy zaměřené na onkologické publikace a má vystudované přírodní vědy. Druhý pán je praktickým lékařem a druhá dáma je oční lékařka, která se posledních 10 let věnuje převážně výzkumu (zdroj: LinkedIn).
Na druhé straně autoři původní studie jsou odborníci v dané problematice. Například hlavní autor je specialista pro bezpečnost vakcín v CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí), druhý autor je specialista na vliv látek na vyvíjející se plod. Články publikované v New England Journal of Medicine patří mezi nejvíce citované a tento časopis má vysoký impact faktor. Je velmi nepravděpodobné (i když ne nemožné), že přes 22 autorů spolu s recenzenty daného článku nezaznamenalo takovou hrubou chybu, ale na druhé straně tři lidé, kteří nejsou odborníky na dané téma, ano.
Tento příklad jen potvrzuje to, že ne každý i vysoce vzdělaný člověk umí číst vědecké články a publikované studie, proto je důležité, aby se k nim vyjadřovali lidé, kteří s tím mají zkušenosti a s určitostí nebudou tvrdit informace, které nemusí být pravdivé. S dosahem přichází odpovědnost.
Vím, že během pandemie jste přesyceni informacemi z každé strany, ale opravdu vás prosím, zkuste si ověřovat z jakých zdrojů pocházejí, kdo je konkrétní autor, má zkušenost s tím, o čem mluví? Opravdu mu můžu věřit? Je lepší si vybrat pár specifických lidí než vnímat informace z každé strany. V nejbližších dnech vám chci přiblížit, jak můžete poznat, že článek nebo autor nejsou důvěryhodným zdrojem. Nezapomeňme na to, že pan Bukovský nám před rokem vyprávěl o tom, že Covid-19 je „banální onemocnění“ a máme jíst oříšky na posílení imunity, avšak dnes by to asi těžko vyprávěl těm 12 tisícům lidí, kteří na COVID-19 na Slovensku zemřeli.
Zdroje: Genotipo Slovensko